Na letošním ročníku cyrilometodějské pouti si chceme připomenout, že víra v Hospodina je v Božím lidu zakořeněna od nepaměti.
Text také ke stažení zde!
My jsme většinou přejali víru od svých rodičů, připomínáme si, že do našich končin přinesli víru již v 9. století sv. Cyril a Metoděj. Ti přišli z byzance – z míst, kam přinesl víru sv. Pavel již v 1. století. Zápas o víru v jednoho Boha se prolíná celými dějinami vyvoleného národa a svaté země. A tak i pro nás platí to co bylo řečeno praotcům.
Bůh je stále se svým vyvoleným lidem.
Jak ve Starém zákoně, tak v Novém Zákoně najdeme mnoho příkladů, proto zde jen ten nejdůležitější Kristův výrok:
Zůstaňte ve mně a já zůstanu ve vás…, (J 15, 4-10)
A tak můžeme sledovat a také vnímat, že to co platilo pro naše praotce platí i pro nás:
Bůh svému lidu
• slibuje
– Abrahámovi potomstvo
– Izákovi pokoj
– Jakubovi úrodu
• žehná a plní sliby – potomstvo, majetek (stáda atd.)
• vede je a je s nimi na cestách
Bůh od svého lidu vyžaduje
• Věřit v něj a důvěřovat mu (viz též NZ: J 14,: Vaše se srdce, ať se nechvěje….)
• Sloužit mu
- Modlitbou
- Bohoslužbou (obětí)
- Prácí pro bližní
Bůh podporuje život
• Trestá za omezování života (Onan Gen 39,9-10)
Bůh nechává svůj lid ve světě (který Boha nezná a neuctívá)
a chce na něm tj. na každém z nás, denně se pro něj rozhodovat tj. obnovovat víru a potvrzovat jí skutky, modlitbou i bohoslužbou.
