V neděli 4.5. ve 13 h vyšlo 12 poutníků ze Křtin do Cách.
Leták ke stažení zde!
Průvodce poutníka ke stažení zde!
Českou cestou do Cách 2014 až na dotek plínek Pána Ježíše a košile jeho Matky každých 7 let podle rozpisu Karla IV. to vše dle slov sv. Jakuba, patrona poutníků: Dá-li Pán Bůh a budeme živí ... (4,15) s poselstvím z pouti L.P. 2007:
1) poděkovat za svobodu a za to, že už padly hranice mezi evropskými zeměmi
2) konat pokání za všechny války a křivdy, ke kterým došlo dávno i nedávno na obou stranách
3) prosit za obnovu křesťanských kořenů Evropy, protože nechceme, aby uschly. L.P. 2014 putují ještě
4) za posvěcení rodin a rodiny v těžkostech.
Slova papeže Františka:
„Společně putovat ke svatyním a účastnit se dalších projevů lidové zbožnosti a přivádět s sebou také děti nebo zvát další lidi, je samo o sobě úkon evangelizace“
Prosím Boha, aby rostl počet politiků schopných zahájit autentický dialog, který se účinně zaměří na ozdravení hlubokých kořenů nešvarů dnešního světa a nikoli jen jejich příznaků!
Prosím Pána, aby nám daroval více politiků, kterým opravdu leží na srdci společnost, lid, život chudých!
Rozpis na 1. a 2. týden
v neděli 4.5. ve 13 hodin ze Křtin společně přes Adamov na Vranov - 14 km, tam májová
v pondělí 5.5. v 8 h. z Vranova do Deblína - 27 km - mše sv. v 18 hodin
v úterý 6.5. v 7 h z Deblína (polední zastávka v Osové Bitýšce) do Velkého Meziříčí 31 km - mše sv. v 16.30 h.
ve středu 7.5. v 6 hodin z Velkého Meziříčí do Jihlavy k sv. Jakubovi - 32 km - mše sv. v 16 h. u sv. Jana
ve čtvrtek 8.5. v 6.30 h. z Jihlavy do Želivi - 35 km - mše sv. v 18 h.
v pátek 9.5. v 7 hod. ze Želivi do Zruče nad Sázavou - 32 km - mše sv. v 18 h.
v sobotu 10.5. v 8 h. ze Zruče (dopolední zastávka v Kácově v 10 h.) do Sázavy - 31 km - mše sv. večer
v neděli 11.5. ze Sázavy do Chodova - 39 km - mše sv. ve 20 h.
v pondělí 12.5. v 8 hodin z Chodova na Strahov - 14 km, mše svatá k výročí posvěcení katedrály, kterou v ní slouží kardinál Dominik Duka, v 18 h.
v úterý 13. 5. v 8 hodin ze Strahova na Tetín - 36 km - mše sv. v 19.30 h.
ve středu 14. 5. v 8 hodin z Tetína do Zbiroha - 30 km - mše sv. večer
ve čtvrtek 15. 5. v 6.30 hodin ze Zbiroha do Plzně - 41 km - mše sv. v 18 h. u dominikánů na Slovanech
v pátek 16. 5. v 6 hodin z Plzně do Stříbra - 34 km - mše sv. v 18 h.
v sobotu 17. 5. v 7 hodin ze Stříbra na hranice a do Waidhausu - 45 km - mše sv. v 19 h.
v neděli 18.5. v 6 hodin z Waidhausu na poutní místo Fahrenbergh - cca 14 km, mše sv. v 10.30h.
ze Křtin do Prahy 254, z Prahy na hranice 182 km, ze Křtin do Waidhausu 440 km.
3. týden do Bambergu k hrobu sv. manželů Jindřicha a Kunhuty - 150 km na propojení s Francouzi z Poutní cesty křesťanskou Evropou
4. až 6. týden - Francouzi pokračují z Bambergu do Bad Münstereifel v Severním Porýní - cca 464 km
7. týden, v závěru se k Francouzům přidají Češi - 73 km
Otvírání ostatků 20.6. 2014 v 19 hodin, zapečetění 30.6.
Město Cáchy, německy Aachen z latinského Aquisgranum - Lázně božstva Grána, leží na samém západě Německa, v místech, kde se jeho hranice stýkají s Belgií a Nizozemskem.
Hlavním bodem města je osmiboký chrám Panny Marie, který dal postavit císař Karel Veliký kolem roku 800 (zemřel 28.1.814 a je v něm pochovaný). Uložil do něj tzv. Látkové ostatky - košili Panny Marie, plenky Pána Ježíše a jeho bederní roušku a plátno z mísy, na které byla položena hlava sv. Jana Křtitele.
Náš otec vlasti Karel IV. zahájil přístavbu kněžiště ve stylu Svaté kaple v Paříži. Dnes je tato takzvaná Chórová kaple větší než původní chrámová loď a na první pohled připomíná pražskou katedrálu. Do Cách se od nás putovalo už předtím, ale první pravidelná pouť se konala v roce 1349, Karel IV. se jí osobně zúčastnil a byl při ní (podruhé) korunován na římského krále. Už tenkrát rozhodl, že se bude putovat jednou za 7 let a jen tehdy se ostatky budou dávat k uctívání. Určil také, že z jeho říše se bude chodit dvěma směry a to Českou a Uherskou cestou. A lidé (nejen) od nás to pravidelně dodržovali. Putování zakázal Josef II. a totalitní režimy jej úplně znemožnily. Uherskou cestu obnovili maďarští poutníci už v roce 1993 a pak v roce 2000, kdy přijelo několik autobusů. Po České cestě se poprvé od Josefa II. poutníci vypravili pěšky až v roce 2007
Poutní místo Fahrenberg je těsně za hranicemi, asi 12 km od Rozvadova, ve výši 801 m nad mořem stojí kostel Panny Marie. V říjnu 1956 postavili místní věřící na jeho střechu pozlacenou sochu Matky Boží s rukama mírně rozevřenýma, kterýma jakoby objímá kraj pod sebou a zároveň zadržuje nebezpečí z dáli. Socha je obrácena směrem na Přimdu, na východ, protože v té době se věřící (i nevěřící) báli útoku vojsk Varšavské smlouvy, který z té strany hrozil. Proto postavili sochu a hlavně se začali pravidelně modlit k Matce Boží a vzývali ji jako Královnu míru.
Když jsem sem přišel poprvé v roce 1994 a právě toto se dozvěděl, vybavila se mi v paměti následující událost:
Bylo to na konci školních prázdnin. Na návsi se bavili dospělí muži: „Bude válka, na východě i na západě se hrozně zbrojí.“ Šestiletý synek jednoho z nich to slyšel a začal natahovat na pláč. Přes své mládí vycítil, že jde o něco strašného. Dospělí se na něho udiveně podívali. „Proč brečíš?“ Když se nedočkali odpovědi, řekl jeden z nich: „To bude proto, že mu za pár dní začne škola.“
Ale ten kluk neplakal kvůli škole, ale kvůli strachu z války, vím to naprosto přesně, protože se to stalo mně osobně v srpnu 1957, tedy v prvním roce zdejších modliteb za mír. Jak léta běžela, zapomněl jsem na tuto drobnou příhodu a až v roce 1994 na Fahrenbergu jsem si na ni vzpomněl znovu. U nás se tehdy všude říkalo, jací jsou na západě zločinci, jak si tam na nás brousí zuby, a oni se báli právě té naší strany, a proto se upřímně modlili. A také pro smíření pracovali, evropské usmíření skutečně připravovali. „To vůbec nebyli žádní revanšisté“, řekl tehdy Pater Jiří Hájek, který mě sem poprvé přivedl. Od té doby jsem zde byl víckrát, jednou s celým autobusem. Veřejně jsem tenkrát místním lidem poděkoval, že se modlili za mír.
Dnes (7.5.2007) jsem tady opět a poprvé pěšky až z domu. Tím víc děkuji Panně Marii za ochranu a s ostatními zpíváme:... děkujem ti, Matko milostivá, děkujeme tisíckrát. O mír prosíme i jejího Syna:... Beránku Boží, daruj nám pokoj - nám na celém světě. Modlíme se také za Evropu a za ruský národ, i jeho hlavního patrona, svatého Jiří, prosíme o přímluvu.
