Texty

Promluvy při XVIII. pěší pouti na Velehrad L.P. 2018 - středa odpoledne: sv. Jan Nepomucký

pouť Ve středu odpoledne byla při pěší pouti na Velehrad promluva o dalším ze světců, a to o sv. Janu Nepomuckém, knězi a mučedníkovi. Přinášíme ji zde pro další.





4. promluva - středa odpoledne:
sv. Jan Nepomucký, kněz a mučedník

Základní údaje:
svátek má 16. května, žil ve 14. století v Čechách, je zobrazován s 5 hvězdami kolem hlavy, v kněžském oděvu s kožíškem na zádech a kvadrátkem na hlavě, s křížem a palmou v rukou, je uctíván jako patron zpovědníků, plavců, vorařů, mlynářů

Krátký životopis:
Narodil se kolem poloviny 14. století v Pomuku - později Nepomuku v Čechách. V letech 1369-1380 byl veřejným notářem a zároveň pracoval v úřadě generálních vikářů. Po vysvěcení na kněze byl farářem u sv. Havla (1380-1390) a kanovníkem kapituly u sv. Jiljí (1382-1389) a na Vyšehradě (1389-1393). Arcibiskup Jan z Jenštejna ho jmenoval svým generálním vikářem (1389-1393). Když vyvrcholilo napětí mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem, stál na straně arcibiskupa a hájil svobodu a nezávislost církve na králově zvůli, zatímco král se snažil ovládnout církev a získat na svou stranu část vyššího duchovenstva. Byl podroben výslechu a mučení za osobní účasti krále. Jeho mrtvé tělo bylo 20. 3. 1393 vhozeno do Vltavy, potom prozatímně pohřbeno a později (snad 1396) přeneseno k pohřbení do katedrály. V následujících letech se mluvilo o další příčině jeho mučednické smrti, že totiž nechtěl porušit zpovědní tajemství. V roce 1721 byl prohlášen za blahoslaveného a 19. III. 1729 za svatého.

Kostely jemu zasvěcené:
Praha Hradčany, hrob v katedrále, Zelená Hora u Žďáru, Brno – Lískovec, Brod nad Dyjí, Podolí u Brna, socha na Karlově mostě a skoro na každém mostě v městě

Pranostiky:
Na svatého Marka schová se v žitě vranka, na svatého Jana schová se v žitě vrána.
Svatý Johan z Nepomuku natahuje k létu ruku.

Životopis k rozjímání:
MUČEDNÍK PRO VĚRNOST A MLČENLIVOST
Narodil se v Pomuku poblíž Plzně kolem roku 1345 jako syn soudce, dle některých historiků se jednalo o starostu Pomuku. První vzdělání se mu dostalo v blízkém cisterciáckém klášteře a pak studoval na pražské Karlově universitě. Od roku 1370 vyhotovoval a podepisoval úřední listiny jako veřejný notář v kanceláři pražského arcibiskupa. Podepisoval se: "syn Welflína z Pomuku, klerik pražské diecéze, z císařské autority veřejný notář".
V roce 1380 přijal kněžské svěcení a z generálního vikariátu odešel působit jako farář kostela sv. Havla na Starém Městě. Současně pokračoval ve studiu církevního práva. V letech 1382-1387 studoval práva na universitě v Padově a dosáhl tam doktorátu. Po návratu do Prahy se stal kanovníkem kostela sv. Egidia (Jiljí) a později i vyšehradské kapituly.
V té době se zhoršoval vztah mezi králem Václavem IV., který byl synem císaře Karla IV. a pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna. Václav IV. měl slabší morálku a podléhal náladám a intrikám bezcharakterních oblíbenců. Kvůli nim porušoval křesťanské zásady i církevní předpisy, zatímco Jan z Jenštejna byl horlivý a církvi oddaný, usiloval odstraňovat právní nedostatky a bylo-li třeba vystupoval i proti králi. Proto ho opouštěli někteří spolupracovníci. Namísto generálního vikáře Kuneše z Třebovle jmenoval proto v září 1389 Jana z Pomuku, jehož charakter i věrnost církevní službě poznal v době jeho notářského působení. V následujícím roce se Jan stal i žateckým arcijáhnem se správou pěti děkanátů o 225 farách.
K růstu napětí mezi arcibiskupem a králem na podzim 1392 přispělo chování králova oblíbeného podkomorníka v úrovni ministra financí - Zikmunda Hulera, který svými bludy, násilnostmi a neposlušností vůči výzvě, tlumočené Janem z Pomuku a Mikulášem Puchníkem, si "vykoledoval" exkomunikaci. Byl vyloučen z církve, protože odpověděl výhrůžkami.
Václav IV. se rozhodl omezit arcibiskupovu moc zřízením nového biskupství, které se snažil v Římě prosadit a dostat tam na další stolec jemu vyhovujícího preláta. Za sídlo budoucího biskupství si vybral benediktinský klášter v Kladrubech, který chtěl s blížící se smrtí opata Racka zrušit, aby jeho majetek finančně zajistil nové biskupství. Když však počátkem roku 1393 opat zemřel, král Václav, užívaje si se svými milci kratochvíle na hradě Žebráku, se o tom nedozvěděl. A mniši si pospíšili se zvolením nového opata Olena a arcibiskup ohlásil lhůtu ke vznesení možných námitek. Ve vymezené době žádné podány nebyly a tak už 10. 3. za přítomnosti svědků generální vikář Jan ve své kanceláři na arcibiskupském dvoře volbu potvrdil a tím byl zmařen plán krále.
Ten, když se to dozvěděl, zuřil a veřejně vyhrožoval smrtí zejména úředníkům arcibiskupa. Proto Jan odešel hned 15. 3. s Mikulášem Puchníkem na arcibiskupův hrad do Roudnice. Dne 19. 3. hledali už královi i arcibiskupovi rádci při společném setkání řešení situace. Došlo k dohodě o rehabilitaci Zikmunda Hulera, které se měli už ve čtvrtek 20. 3. ráno u Mostecké věže při levém břehu Vltavy zúčastnit v doprovodu arcibiskupa také Jan z Pomuku, Mikuláš Puchník, probošt Václav Knobloch a další.
Když se sešli s králem, s jeho rádci a ozbrojenci, arcibiskup krále požádal, aby nevěřil falešným zprávám namířeným proti královské vládě. Král začal nadávat a nařídil zatknutí nejbližších čtyř arcibiskupových spolupracovníků a tím schůzka skončila. Zbrojnoši odvedli zajatce do kapitulní síně pražského hradu. Tam král navíc vyslechl profesora církevního práva a děkana kapituly Bohuslava z Krnova, přičemž mu rukojetí svého meče způsobil krvácející zranění v obličeji. Pak ostatní zajatce nechal odvést k výslechu na staroměstskou radnici, tam osvobodil hofmajstra Něpra z Roupova a ostatní tři dal odvést do mučírny soudního domu (č.p. 404 na rohu Můstku a Rytířské ul.). Tam nakonec propustil Václava Knoblocha a po kratším mučení Mikuláše Puchníka, kteří napřed museli podepsat přísahu mlčenlivosti.
Generální vikář byl natažen na skřipec a pálen loučemi na bocích. Zuřící král se soustředil na mučení Jana, kterému osobně loučí propálil bok. Od Jana se chtěl dozvědět více věcí, mimo jiné se traduje, že i to, z čeho se královna Žofie u něj zpovídala.
Napovídají tomu i poměry mezi ní a králem. Když král byl na cestách či honech, mladá královna odháněla pocit opuštěnosti zábavami na pražském hradě a s těmi souvisel i vznik pověstí o její nevěrnosti. Václav jí moc lásky neprojevoval, za nenormální se považuje, že ji nechtěl korunovat ani před tím, než se začalo připravovat jeho sesazení a po jedenáct let jí nedovolil spravovat majetky patřící ke věnu české královny. Existuje důvěrný list z ledna 1391, v němž je salzburský arcibiskup Pilgrim informován nejen o Václavově vyjednávání možnosti manželství jeho bratra s aragonskou princeznou Janou, ale že by ji chtěl sám a tu kterou má – Žofii, že by rád propustil. Už z toho je patrné, že hledal pro její propuštění důvody a pro královy zájmy o jinou ženu je i více důkazů. Žofie zase snad od svatby měla důvěru v Jana, který zastával jednu z nejvyšších církevních funkcí, nebyl na straně krále a byl zkušený odborník i na církevní práva, mohl jí nejvíce pomoci a tak zde je v pozadí další důvod Janova krutého mučení na skřipci.
Při tzv. štosování, zavěšení vyslýchaného za svázané ruce na zádech a natahování, došlo u Jana k vyvrácení pažní kosti v kloubu a k nalomení výběžku pravé lopatky, jak bylo zjištěno na jeho ostatcích a potvrzeno odborníkem prof. MUDr. E. Vlčkem v roce 1973, při výzkumu ostatků povoleném kardinálem Tomáškem. Z průzkumu ostatků je potvrzeno i další zacházení s Janem a nález v jeho lebce. Také bylo odhadnut jeho věk na 45-50 let.
Arcibiskupův vikář Jan za své mlčení zaplatil životem. Utrpěl rány pěstí a kopanci, vedené velkou silou do obličeje, až nakonec došlo ke krvácení do přední a střední jámy lebeční a k šoku. Horní čelist mu byla odlomena, rameno dolní čelisti nalomeno a lební spodina mnohonásobně rozlámána. Rozsah zranění vedl ke smrti před shozením do Vltavy. Tomu odpovídá i čas objevení jeho těla na hladině. Dne 20. 3. kolem 21. hodiny byl vhozen Jan do Vltavy a jeho tělo vyplavalo 17.dubna, kdy ho rybáři uviděli v řece s pěti světly, hvězdám podobnými, kolem hlavy. Odtud jeho hvězdy mezi atributy, které krom Panny Marie nemá žádný další světec. Přechodně byl pohřben v blízkém kostele sv. Kříže.
23. 4. 1393 se Jan z Jenštejna vypravil k papeži Bonifáci IX. se stížností na krále a v textu stížnosti již nazval Jana mučedníkem. Na Jana se sice vztahovalo, že nesměl být souzen, natož mučen světskou mocí a navíc se ničím neprovinil. Schismatem oslabený papež však stížnost odložil ad acta, protože proti provinilému králi nemohl účinně zakročit.
K jeho příjmení Nepomucký se váže zdůvodnění, že chybným čtením latinského výrazu "DE POMUK" doslova z Pomuku neboli Pomucký, se utvořilo "NEPOMUK" - Nepomucký. Kronikář Václav Hájek přispěl také ke zmatkům kolem roku úmrtí Jana Nepomuckého tím, že v rukopise o jeho utopení na pergamenové straně 383, kde byla někým před tímto číslem připsaná jednička, četl jako rok úmrtí 1383. Podle toho pak Jan Nepomucký zemřel o 10 let dříve než mučedník Jan z Pomuku a oba měli být shozeni do Vltavy v místě, kde je v zábradlí Karlova mostu vsazený dvouramenný mosazný křížek.
15. 4. 1719 byl komisionálně otevřen Janův hrob a při prohlídce jeho ostatků vypadla z lebky organická hmota o velikosti lžíce. Pět odborníků se shodlo na tom, že se na pohled jedná o jazyk. Při zkoumání této relikvie o šest let později při třičtvrtěhodinovém vyjmutí hmota naběhla a zčervenala. Podobně při šetření posledním, kdy se moderními metodami zjistilo, že jde skutečně o hmotu patřící ke zkoumaným kostem, shodnou po stránce imunologické i sérologické. Šetření v elektronkovém mikroskopu ukázalo, že jde o suchou mozkovou tkáň a při zvlhnutí v r. 1725 došlo k oživení základní červenohnědé barvy i k částečnému nabobtnání. Mozková hmota pak byla znovu uložena do relikviáře, kde nadále zůstává ve tvaru jazyka.

Jan Nepomucký byl blahořečen 31. 5. 1721 papežem Inocencem XIII. a kanonizován 19. 3. 1729 papežem Benediktem XIII.

Předsevzetí:
Chci napodobovat víru, která uschopňuje přesvědčení vyznávat a dle něho žít. Budu žít věrně ve svém povolání jako křesťan s prosbou k Bohu o potřebnou sílu.

Stručné zopakování životopisu:
Svatý Jan Nepomucký pocházel z jihozápadních Čech. Ztělesnil v sobě ideál znalce Božích tajemství, který pilným studiem a kázní usiloval o mravní dokonalost. V úřadě generálního vikáře věrně plnil povinnosti, hájil práva církve a její svobodu proti zvůli krále Václava IV. a zakusil za to od něj mnohá bezpráví. Když po velkém trýznění a mučení pro svou věrnost povolání i mlčenlivost dodýchal, byl z Karlova mostu vhozen do řeky Vltavy. Máme před sebou svědectví o jeho pevné vůli zaměřené na pravdu a spravedlnost.

Modlitba:
Bože, Tys vyvolil kněze a mučedníka Jana za obhájce práv církve a za strážce zpovědního tajemství; dej, ať následujeme příklad jeho statečnosti a věrně plníme službu, ke které jsi nás povolal. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen


obveselovací program



schola



pouť

Sdílet

Který z uvedených způsobů početí bych si přál pro sebe?

a) dítě mohou počít manželé, kteří se jeden druhému při intimním styku v lásce ode-vzdávají a chtějí dítě počít (Počet hlasů: 62)
(81.58 %)

b) dítě mohou počít dva lidé, kteří spolu chodí a chtějí „zkusit, jak jim to spolu půjde v posteli“ (Počet hlasů: 0)
(0.00 %)

c) dítě mohou počít v opilosti po zábavě děvče s chlapcem, kteří se na zábavě náhodně seznámili (Počet hlasů: 2)
(2.63 %)

d) dítě lze dnes počít i bez intimního styku – ve zkumavce (Počet hlasů: 12)
(15.79 %)



Celkem hlasovalo: 76
Související články:
Promluvy XXIII. pěší pouť na Velehrad - pátek (25.08.2023)
Promluvy XXIII. pěší pouť na Velehrad - čtvrtek (24.08.2023)
Promluvy XXIII. pěší pouť na Velehrad - středa (24.08.2023)
Promluvy XXIII. pěší pouť na Velehrad - úterý (22.08.2023)
Promluvy XXIII. pěší pouť na Velehrad - úvod (21.08.2023)
Promluvy XXII. pěší pouť na Velehrad - Šest základních pravd - celé (18.08.2023)
Promluvy XXII. pěší pouť na Velehrad - Desatero (27.08.2022)
Promluvy XXII. pěší pouť na Velehrad - pátek - 7. 8. a 10. přikázání Desatera (26.08.2022)
Promluvy XXII. pěší pouť na Velehrad - čtvrtek - 5., 6. a 9. přikázání Desatera (25.08.2022)
Promluvy XXII. pěší pouť na Velehrad - středa - 3. a 4. přikázání Desatera (24.08.2022)
Promluvy XXII. pěší pouť na Velehrad - úterý - 1. a 2. přikázání Desatera (23.08.2022)
Promluvy XXII. pěší pouť na Velehrad - úvod (22.08.2022)
Promluvy při XXI. pěší pouti na Velehrad (21.08.2021)
Promluvy při XXI. pěší pouti na Velehrad – čtvrtek (19.08.2021)
Promluvy pro XXI. pěší pouť na Velehrad L.P. 2021 - středa (19.08.2021)
Promluvy pro XXI. pěší pouť na Velehrad L.P. 2021 - úterý (18.08.2021)
Promluvy při XX. pěší pouti na Velehrad – pátek (21.08.2020)
Promluvy při XX. pěší pouti na Velehrad – čtvrtek (20.08.2020)
Promluvy při XX. pěší pouti na Velehrad – středa (19.08.2020)
Promluvy při XX. pěší pouti na Velehrad – úterý (18.08.2020)
Promluvy při XIX. pěší pouti na Velehrad (31.08.2019)
Promluvy při XIX. pěší pouti na Velehrad – pátek (23.08.2019)
Promluvy při XIX. pěší pouti na Velehrad – čtvrtek (23.08.2019)
Promluvy při XIX. pěší pouti na Velehrad – středa (21.08.2019)
Promluvy při XIX. pěší pouti na Velehrad – úterý (20.08.2019)
Promluvy při XVIII. pěší pouti na Velehrad L.P. 2018 - celé ke stažení (25.08.2018)
Promluvy při XVIII. pěší pouti na Velehrad L.P. 2018 - pátek dopoledne i odpoledne: Mons. ThDr. Josef SCHINZEL (24.08.2018)
Promluvy při XVIII. pěší pouti na Velehrad L.P. 2018 - čtvrtek dopoledne: sv. Terezie od Dítěte Ježíše (24.08.2018)
Promluvy při XVIII. pěší pouti na Velehrad L.P. 2018 - čtvrtek odpoledne: sv. Tereza z Kalkaty (23.08.2018)
Promluvy při XVIII. pěší pouti na Velehrad L.P. 2018 - středa dopoledne: sv. Antonín Paduánský (22.08.2018)
Promluvy při XVIII. pěší pouti na Velehrad L.P. 2018 - úterý odpoledne: sv. Mikuláš (21.08.2018)
Promluvy při XVIII. pěší pouti na Velehrad L.P. 2018 - úterý dopoledne: sv. Jakub, syn Zebedeův (21.08.2018)
Promluvy při XVIII. pěší pouti na Velehrad L.P. 2018 - úvodní slovo (20.08.2018)
Promluvy ze XVII. pěší pouti na Velehrad (03.09.2017)
Promluvy ze XVII. pěší pouti na Velehrad - středa (23.08.2017)
Promluvy ze XVII. pěší pouti na Velehrad - úterý (22.08.2017)
XVI. pěší pouť na Velehrad - promluvy (05.09.2016)
Promluvy na XV. pěší pouti na Velehrad (04.09.2015)
PROMLUVY NA XIII. PĚŠÍ POUŤ NA VELEHRAD L.P. 2013 V ROCE VÍRY - 12 ČLÁNKŮ VÍRY (02.09.2013)
Promluvy z XII. pěší pouti na Velehrad L.P. 2012 (24.08.2012)
Promluvy na XI. pěší pouť na Velehrad L.P. 2011 (07.10.2011)
Promluvy z X. pěší pouti na Velehrad - Desatero - závěr (21.08.2010)
Promluvy z X. pěší pouti na Velehrad - Desatero - 7., 10. a 8. přikázání (20.08.2010)
Promluvy z X. pěší pouti na Velehrad - Desatero - 5., 6. a 9. přikázání (19.08.2010)
Promluvy z X. pěší pouti na Velehrad - Desatero - 3. a 4. přikázání (18.08.2010)
Promluvy z X. pěší pouti na Velehrad - Desatero - 1. a 2. přikázání (17.08.2010)
Promluvy z X. pěší pouti na Velehrad - Desatero - úvodní promluva (17.08.2010)
Promluvy z IX. pěší pouti na Velehrad - Sedm svátostí (20.02.2010)
Promluvy z VIII. pěší pouti na Velehrad - Modlitba Páně (19.02.2010)
Promluvy ze VII. pěší pouti na Velehrad - Sedm darů Ducha svatého (18.02.2010)
Promluvy ze VI. pěší pouti na Velehrad - Smrt, soud, nebe, peklo (17.02.2010)
Promluvy z V. pěší pouti na Velehrad - Eucharistie (16.02.2010)
Promluvy ze IV. pěší pouti na Velehrad - Šest základních pravd (15.02.2010)
Promluvy z III. pěší pouti na Velehrad - Ctnosti (14.02.2010)
Promluvy z II. pěší pouti na Velehrad - Mše svatá (13.02.2010)
Promluvy při I. pěší pouti na Velehrad - Sedm hlavních hříchů (12.02.2010)
| Autor: Bohumila Hubáčková | Vydáno dne 22. 08. 2018 | 3641 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Nejnovější videa, filmy či audia (v mp3) pro vás:
Rychlé hledání:
Doporučujeme:
Anketa:
Jak se ti líbí časopis Milujte se!? (viz www.milujte.se)


Celkem hlasovalo: 59636
Volná šiřitelnost:
Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.

Tento web je provozován společenstvím FATYM. Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
Používáme
phpRS - redakční systém zdarma.


Tento web je hostován na serverech A.M.I.M.S. (provozuje též TV-MIS.cz (on-line křesťanská internetová televize s programem na vyžádání - on-demand - zdarma) a TV-MIS.com v ukrajinštině, ruštine a běloruštině.