Cyrilometodějská pouť na Velehrad, tedy i promluvy na téma Víra a praotcové Starého Zákona, pokračují.
Hospodin zaslíbil Kaanan praotcům – Abrahámovi, Izákovi a Jakubovi. Po přechodné době otroctví v Egyptě se pod vedením Mojžíše a následně Jozua Izraelité vrací do zaslíbené země. Josue je již z další generace tj. neovlivněn pobytem v Egyptě.
Ve jménu Josue „ Hospodin je spása“ je poprvé vysloveno toto jméno a pokračuje až k Ježíšovi (Ješu).
I.část – postup Izraele
Přípravná fáze (kap 1 – 2),
Přechod Jordánu (3,1 – 5,12)
Dobytí Jericha (6 – 7) ústřední bod je popisováno jako liturgický obřad (průvod s archou =procesí obchází 7 dní, nesou jí kněží, rituální čistota, troubení na roh, pokřik – provolávání vítězství Hospodina)
Další obsazování země (8 – 12) – nikdy ji neobsadili celou (Pelištějci, Gaza, zde jiná civilizace)
Kniha sděluje historii na základě víry: Na Boží nabídku musí následovat lidská odpověď. Teologie dějin Izraele = nejde o počty vojáků, ale o víru v Hospodina a bdělost. Bůh ji dodržuje, ale lidská stránka je křehká.
II.část – rozdělení země mezi jednotlivé kmeny
Zajordánsko (kap 13); předjordánsko (14 – 19)
Kněží přidělovali území losem (14, 1-2)
Útočištná města pro členy kněžského kmene levitů (20 – 21)
Závěr Josuova poslání:
Obnova smlouvy s Hospodinem (na shromáždění v Sichemu (kap 23 – 24).
Velice aktuální i pro každého z nás (24,14 - 15):
„Bojte se Hospodina a služte mu bezvýhradně a věrně…
vyberte si dnes komu chcete sloužit..
Já a můj dům budeme složit Hospodinu
A co my?
