V sobotu 16. 3.jsme se sešli v kostele Nanebevzetí P. Marie v Mukařově. Zde nás uvítal P. Viktor Frýdl a společně se svým spolužákem a naším spolupoutníkem otcem Janem dal požehnání na cestu.
V poutním zamyšlení na tuto jsme si připomněli, že víra je činnost - tak, jak to čteme o sv. Janu Křtiteli (Lk 3,10), který těm, kteří se ho při křtu v Jordáně ptají, co mají dělat odpovídá: Dělejte ve svém občanském zaměstnání, to, co máte dělat, ale dělejte to pořádně, spravedlivě a dobře. A mějte sociální smýšlení. Nezapomeňte na své potřebné bližní – rozdělte se o své šaty (atd).
Na cestu okolo jevanských rybníků se nás vydalo 34. Na krásném lesním hřbitově v Aldašíně jsme se zastavili u hrobu pražského biskupa J. Lebedy. V pěkném počasí po dobře umrzlých cestách jsme večer dorazili po 33 km do nového komunitního střediska sv. Jilji v Uhlířských Janovicích Zde jsme strávili krásný večer při bohoslužbě slova při osvětlení svíčkami v sousedním románském kostele sv. Jiljí.
V neděli 17. března nás při mši svaté ve farním kostele sv. Aloise přivítal P. Tomáš Roule, který zde právě zastupoval. Na cestu jsme si přečetli duchovní téma „Věřím, že jsem Boží dítě“ a připomněli svůj křest i jeho závazek – být Kristův. V počtu 24 jsme putovali krásnou přírodou přes poutní místo Sudějov do Třebětína (27 km).
Bohu díky za odšlapaných 112 km v prvních čtyřech etapách poutě na
Tato nedělní etapa (17.2.) začala mší svatou v 9.hod v karlínském kostele sv.Cyrila a Metoděje – sloužil ji P.M. Cúth, koncelebroval Mons. Jan Peňáz ze Křtin. Při kázání otec Cúth připomněl poselství papeže Benedikta XVI. k postní době „ Víra jako odpověď na Boží lásku“: Na počátku křesťanského života není určité rozhodnutí nebo nějaká velká idea, nýbrž setkání s událostí, s osobou, která otvírá před životem nový obzor a dává mu rozhodující zaměření…Jelikož Bůh nás miloval jako první (1 Jan 4,10).
Po mši svaté jsme dostali jsme velkou jubilejní svíčku, kterou budeme nosit s sebou a zapalovat ji cestou při mších svatých a modlitbách v kostelích, které navštívíme. Před vykročením jsme si připomněli víru v Boha ve Starém Zákoně, tak jak ji papež při nedávné generální audienci (23. 1.) v katechezi věnované roku víry uvedl na základě Pavlova listu Židům: „Když věříme, máme v podstatě již to, v co doufáme, víra nám dává pevné přesvědčení o věcech, které nevidíme“. (Ž 11,1). A dále: „Vírou poznáváme, že svět byl stvořen Božím slovem…“ Svatý Pavel v této kapitole připomíná muže víry od počátku – Abela, Henocha, Noe, zvlášť podrobně praotce víry Abraháma, Izáka, Jakuba, Josefa, Mojžíše a dodává „Vždyť by mi nestačil čas, kdybych měl vyprávět o Gedeonovi, Barakovi, Samsonovi, Ježovi, Davidovi, Samuelovi a prorocích. Měli víru, proto zvítězili nad říšemi, konali spravedlnost…“ (Ž 11, 4 – 33).
Na cestu nás vyrazilo 26 poutníků a po trase z Prahy (Strašnice – Hostivař – Dolní Měcholupy – Dubeček – Netluky – Královice) a dále již středočeským krajem přes Křenice a Babice
Bohu díky za odšlapaných 52 km v první dvou dnech poutě na Velehrad. Bohu díky za bratrské společenství poutníků, které se na pouti přirozeně vytváří, a v němž se nám všem lépe nese drobná námaha a drobné nesnáze naší pouti. Díky za radost a posilu, kterou z naší pouti čerpáme. A díky sv. Konstantinovi/Cyrilovi a Metodějovi, protože bez nich bychom neměli před očima ani ten dočasný a možná ani ten věčný cíl našeho putování.
František Reichel
