Předposlední týden v srpnu se již tradičně koná pěší pouť na Velehrad.
Proč se chodí na pěší poutě? Jak taková pouť vypadá a co na ní můžu čekat? Je pouť vůbec pro mě? Proč zrovna na Velehrad? Jak se připravit a co si vzít s sebou? Kde se přihlásit?
Velehrad vnímají mnozí jako živý duchovní střed Evropy, kam putují za jejími patrony sv. Cyrilem a Metodějem. Je kolébkou křesťanství u nás.
Již se stalo milou tradicí, že právě na toto místo směřuje každý rok v předposledním srpnovém týdnu několik stovek poutníků z různých směrů. V cíli pouti je obnovení zasvěcení našeho národa Kristu prostřednictvím Panny Marie, Matky jednoty.
Motto pouti je „RADOST PRO VŠECHEN LID" (Lk 2,10). Přejeme si, aby tato pouť byla jako tenkrát v Betlémě radostí pro poutníky i pro ty, kdo se s nimi setkají.
Hlavní úmysl je poděkování za poselství evangelia s prosbou za obnovení víry v našem národě. Kromě toho si každý poutník sám soukromě stanovuje vlastní úmysl, na který chce pouť obětovat.
Nezačínáme ve stejnou dobu, ale do cíle dorazíme všichni společně.
Vycházíme
v pondělí z Vítochova, nebo Vranova n/D anebo z Netína, v úterý pokračujeme z Olešnice, nebo ze Znojma anebo z Velkého Meziříčí, ve středu se jde také z Brna-Bystrce nebo z Olomouce, ve čtvrtek i ze Slavkova u Brna, v pátek také z Ratíškovic. (Z N. Jičína a Prahy se putuje etapově.) Přidat se můžete kdekoli. Každý den se přibývají další a další lidé, takže z malých potůčků poutníků se poslední den pouti stává jedna veliká řeka.
Denně ujdeme průměrně 30 km. Batohy a zavazadla vezou doprovodná auta, takže si s sebou neseme jen to, co potřebujeme přes den. Jdeme za každého počasí. Toho, kdo už nemůže jít dál, sveze na požádání doprovodné vozidlo. Nocujeme vždy pod střechou na zemi ve vlastním spacáku v tělocvičně, sále kulturního domu, ve škole nebo na faře. Jídlo je možné vzít si s sebou nebo si po cestě koupit, ale na mnoha místech už nás očekávají s bohatou svačinou, ať už jsou to koláče, buchty, ovoce, zelenina, namazané chleby, oplatky, řezy, čaj, limonáda, minerálka nebo dokonce i guláš. To, co nesníme přímo na místě, dostaneme s sebou.
Po cestě se modlíme, zpíváme, povídáme si, posloucháme rozhovory na nejrůznější zajímavá témata s přítomnými poutníky, nechybí ani hitparáda, veselé večery se scénkami, atd. Každý rok má pouť svoje duchovní téma, např. svátosti, dary Ducha svatého, Desatero, na které jsou čteny promluvy spojené s rozjímáním. Poutník si tak může některé věci z duchovní oblasti oživit, ujasnit nebo se s nimi třeba i seznámit. Na pouti nás doprovází několik kněží, takže je zde také dostatek času na to si soukromě promluvit o starostech nebo i radostech, přijmout svátost smíření, poradit se, zeptat se, atd.
Mezi tolika lidmi je vždycky příležitost poznat nové přátele, s někým si popovídat a když potřebuje být člověk chvilku sám, není problém ani v tom.
Část cesty jdeme po silnici, většinou však krásnou přírodou, která přímo vybízí ke chvále svého Stvořitele, a se kterou se setkáváme jinak než z pohledu z auta.
Na Velehradě je také možnost vstoupit do Společenství čistých srdcí a během pouti je příležitost se o tomto společenství dovědět víc a připravit se na vstup.
Proč jít vlastně na pouť? Jaký to má
význam?
Pouť je:
1. znamením pokání, a to za hříchy minulé i současné, kterých se dopustili lidé i skupiny,
2. prosbou za spásu svou a svých bližních a na další úmysly,
3. poděkováním za Boží dary.
To je přece dobrý důvod, proč se na pár dní vzdát pohodlí a nejrůznějších vymožeností a vyrazit, nemyslíte?
U koho se hlásit?
P. Jan Peňáz, 67905 Křtiny 72, 736529221,
www.poutnik-jan.cz/,
P. Marek Dunda, 67103 Vranov n/D 20, 515 296 384,
www.fatym.com
Článek o pěším putování
zde.
www.poutnik-jan.cz/pesi-pout-na-velehrad
Film o pěší pouti na Velehrad 2007
Film o pěší pouti 2005
Videopozvánka zde.
Tak neváhejte, vemte známé a přidejte se! Když ne na celou pouť, tak alespoň na její část. V sobotu se jde jen 8 km.
