Přinášíme Vám článek od p. Jana Rody, známého betlémáře, ve kterém popisuje již téměř zapomenuté zvyky a tradice, jenž se provozovaly v naší obci Lobendavě a Severní.
Pašijové hry
Není to tak dávno, co jsme na stránkách Betlemáře psali o lobendavském kostelním betlému a zvyku měnit oltářní obrazy podle církevního kalendáře. Zmínka o pašijových hrách v obci Lobendavě nás přiměla, pokusit se najít nějaké dokumenty, který by tento dávný zvyk přiblížily.
Zvyk stavět pašijové betlémy je našim čtenářům znám. Též dávný zvyk hrát biblické příběhy o životě a smrti Ježíše Krista je obyčej známý a doložitelný. Namátkou jmenujeme zápisy o těchto hrách, které pořídili jezuité hned potom, co založili svůj první klášter v Praze. Ještě ve dvacátém století se hrály pašijové hry v Hořicích na Šumavě a jsou provozovány dodnes. Zde se podařilo navázat na dávnou tradici a patří za to dík.
V Lobendavě (Lobendau), nejsevernější farnosti v Čechách, je uložen překlad místní kroniky. Zde je zaznamenáno (zkráceno):
Na popud děkana Jakoba se uvedly již před 1. sv. válkou hrané pašijové hry „Utrpení Krista“. Děkan Jakob se sám podílel na režii. V době půstu byla představení stále vyprodána a známa daleko za hranicemi Lobendavy.
Minulou neděli proudilo velké množství lidí z okolí a ze sousedního Saska na návštěvu Pašíjové hry. Půl hodiny před začátkem představení byl sál Střelnice natolik zaplněn, že už nebylo možno sehnat místo a několik stovek lidí se muselo vrátit domů.
Jak asi vypadaly tyto hry, lze se dozvědět něco více? To vše byly otázky na které jsme neuměli odpovědět. Do pátrání se však zapojil náš člen, pan Paul Marschner, který žije trvale v Německu. Jistě i jemu sehnat staré dokumenty dalo velkou práci. Ale jeho úsilí bylo korunováno úspěchem. Získal kopii propagačního letáku, který zval na hry v roce 1912 a také sérii dobových fotografií. Z nově poznaného pak bylo možno složit pravděpodobný obrázek slavení Velikonoc v Lobendavě a okolí. Je však nutno přihlédnout ke skutečnosti, že oslavy procházely vývojem a od jejich vzniku uběhlo mnoho času. Velikonoční svátky se v Lobendavě a přifařených obcích, zvláště v Severní (Hielgersdorf), slavily okázale. Měly nejméně tři části: pobožnosti v kostele, slavnostní jízdu a divadelní hry.
Na Hod Boží velikonoční se konal velký průvod jezdců na koních, kteří prosili o šťastný rok, zdraví a dobrou úrodu. Jezdci byli slavnostně oblečeni, koně nastrojené. Průvod začínal v obci Severní a mířil pro požehnání do lobendavského kostela.
Pak se do průvodu zařadil kočár s panem farářem a hudba. Slavnostní průvod objel osady Markétu, Karlín, Horní Poustevnu a Novou Vísku. Po cestě se zastavoval u Božích muk, objížděl osetá pole a celá ta sláva byla ukončena mší svatou.
Vlastní pašijové hry byly bezpochyby nedílnou součástí celého toho svátečního období. Pořádání je doloženo v létech 1842 a 1843, 1862 a 1863, 1873 a1874 i 1883 a1884. Hry se měly konat o velikonoční neděli zpočátku na lobendavské návsi. V roce 1884 založili spoluúčinkující divadelní ochotnický spolek, který si hned zajistil odpovídající jeviště. Soubor nastudoval hry s různými náměty. Pašijová hra byla uvedena jako němohra, ale každému obrazu předcházel mluvený prolog. Obrazy ( kulisy) byly postaveny tkalcem panem Franzem Riedelem ze Severní, který byl věrným členem divadelního spolku. V takovém provedení se hrálo v létech 1890 až 1893. V roce 1894 již herci dostali texty přidělených rolí. Hra o vzkříšení Krista Pána byla později rozšířena na pašijovou hru. Jak ze starých snímků vidíme, jednotlivé obrazy zobrazily rozličné biblické příběhy, jako „Vyhnání z ráje“, nebo „Narození Krista“.
Texty sepsal Dr. J. Berberich a dle nich se hrálo i v roce1908. Návštěvnost byla mnohatisícová z kraje i blízkého Saska. V následujících letech bylo pořízeno ještě větší jeviště, samotná hra se rozšířila o mnoho obrazů. Aktivně se her účastnilo 150 obyvatel obce Severní, 84 rolí bylo mluvených. Kostýmy byly věrné biblickým představám, byly nové a nádherné. Bylo nainstalováno i nové osvětlení jeviště. Sál pojmul 600 diváků. Zachovala se i jména hlavních představitelů divadelního představení: Josef Richter ((Kristus), Marie Schierz (Panna Marie),Christoph Riedel (Pilát) a Franz Schierz (Petr).
Pašijové hry byly naposledy uvedeny v roce 1928 na jevišti hospody „Lehengericht“ v Severní. Tímto skončila stoletá tradice pašijových her v Severní u Lobendavy. Dle pana L. Minichbauera zvyk pořádání jízd skončil o něco později, v roce 1942.
Podklady:
P. Marschner – prospekt her z roku 1912 a snímky z představení
Kronika obce Lobendavy
Historické snímky – internetové stránky Lobendavy a Severní
Dolnopoustevecký pose
Text z podkladů sestavil Jan Roda
