Liturgický rok

SLAVNOST SESLÁNÍ DUCHA SVATÉHO

SLAVNOST SESLÁNÍ DUCHA SVATÉHO „Pokoj vám! Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás.“








SLAVNOST SESLÁNÍ DUCHA SVATÉHO

První čtení: Skutky apoštolů 2,1-11

Nastal den Letnic a všichni byli společně pohromadě. Najednou se ozval z nebe hukot, jako když se přižene silný vítr, a naplnil celý dům, kde se zdržovali. A ukázaly se jim jazyky jako z ohně, rozdělily se a nad každým z nich se usadil jeden. Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit cizími jazyky, jak jim Duch vnukal, aby promlouvali. V Jeruzalémě bydleli zbožní židé ze všech možných národů pod nebem. Když se ten zvuk ozval, hodně lidí se sběhlo a byli ohromeni, protože každý z nich je slyšel, jak mluví jeho vlastní řečí. Žasli, divili se a říkali: „Ti, co tak mluví, nejsou to všichni Galilejci? Jak to tedy, že každý z nás slyší svou mateřštinu? My Parthové, Médové, Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judska a Kappadokie, Pontu a Asie, Frýgie a Pamfýlie, Egypta a lybijského kraje u Kyrény, my, kteří jsme připutovali z Říma, židé i proselyté, Kréťané i Arabové: slyšíme, jak našimi jazyky hlásají velké Boží skutky.“

Druhé čtení: list Římanům 12,3b-7.12-13

Bratři! Jenom pod vlivem Ducha svatého může někdo říci: „Ježíš je Pán.“ Dary jsou sice rozmanité, ale je pouze jeden Duch. A jsou rozličné služby, ale je pouze jeden Pán. A jsou různé mimořádné síly, ale je pouze jeden Bůh. On to všechno ve všech působí. Ty projevy Ducha jsou však dány každému k tomu, aby mohl být užitečný. Jako tělo je pouze jedno, i když má mnoho údů; ale všechny údy těla, přestože je jich mnoho, tvoří dohromady jediné tělo, tak je tomu také u Krista. Neboť my všichni jsme byli pokřtěni jedním Duchem v jedno tělo – ať už jsme židé nebo pohané, otroci nebo svobodní – všichni jsme byli napojeni jedním Duchem.

Evangelium: Jan 20,19-23

Navečer prvního dne v týdnu přišel Ježíš tam, kde byli učedníci. Ze strachu před židy měli dveře zavřeny. Stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Po těch slovech jim ukázal ruce a bok. Když učedníci viděli Pána, zaradovali se. Znovu jim řekl: „Pokoj vám! Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás.“ Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého! Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“

SLAVNOST SESLÁNÍ DUCHA SVATÉHO


ZAMYŠLENÍ:

Nechci nikomu sugerovat pocit ohrožení, někteří křesťané jím stejně trpí až až. Ale přece jen se dá říci, že situace, o níž mluví dnešní evangelium, se poněkud podobá situaci, ve které se cítí být mnohdy církev u nás. Pro strach shromážděna za zavřenými dveřmi, je ráda, že je oddělena od světa. Historická zkušenost někoho opravdu strachu naučila a aktuální situace také není taková, že se bychom se právě museli cítit být společností hýčkáni a rozmazlováni. Svět se zdá být mnohým nevypočitatelný, příliš tvrdý. A když nás nechce slyšet a poslouchat, tak co udělat jiného, než zavřít pevně dveře, řekne si mnohý křesťan. Ale i když to uděláme, máme počítat s tím, že se Ježíš objeví uprostřed nás. To nás ovšem nejspíš potěší - proč také ne. Máme ho rádi a chceme být s ním. Jenže tento Ježíš, který se objevil uprostřed ustrašených učedníků, jim neříká: "tady jste dobře schováni, zůstaňte tu, ať se uchováte pro lepší časy". Říká něco úplně jiného. Říká totiž: "Posílám vás." "Přijměte Ducha svatého" a "odpouštějte hříchy". Tedy ty ustrašené a před světem uzavřené učedníky vybavuje svým Duchem, mocí z výsosti, jak čteme ve Skutcích apoštolů. Posílá je, aby konali dál ve světě jeho poslání. A jeho poslání není být prorokem zkázy a beznaděje, jeho poslání je hledat ztracené ovce, obvázat to, co je zraněné, hlásat velikou lásku Otcovu a přinášet, působit, zprostředkovat odpuštění hříchů, tedy smíření lidí s Bohem i smíření mezi nimi navzájem. A toto všechno nedělal jen tehdy, toto všechno dělá i dnes.

Otázka pro nás určená je: vnímáme to? Jsme ochotni se nechat poslat? Nebo chceme být dál zavřeni, případné jít do světa, ale v něm dělat to, co si sami umaneme?

Především je dobré se zastavit nad slovy "přijměte Ducha svatého". V prvém čtení ze Skutků apoštolů jsme slyšeli o realizaci této výzvy. Duch je vylit do církve, lépe řečeno Duch je stále vyléván do církve a na nás je, abychom ho ve velké víře a důvěře přijímali. Větší obdarování nám pro život na této zemi slíbeno od Boha není! A toto zaslíbení platí pro všechny, které si Bůh povolal, jak nás ve Skutcích apoštolů ujišťuje apoštol Petr. Nejsme tedy v tomto světě žádní chudinkové, od Boha zapomenutí a opuštění. Jsme členové Boží rodiny, Boží domácí, lidé, vybaveni darem Kristova Ducha. Všichni, kdo jsme pokřtěni a biřmováni, ne jen někteří. A dále: v síle Ducha svatého jsme posláni do světa, protože svět má nejen slyšet o Božím odpuštění, on ho má také zažít. Služba smíření, služba odpuštění je náš úkol.. Ne jen úkol kněží a biskupů, kteří udělují jménem církve rozhřešení. Úkol nás všech, protože my všichni křesťané jednak můžeme svědčit o tom, jak Bůh odpustil nám a my všichni můžeme a máme odpouštět našim viníkům, jako odpustil nebeský Otec nám samotným!

Aniž bychom chtěli být pyšni, musíme vyznat, že na odpuštění jsme nebo máme být největšími odborníky v lidstvu. Žádné jiné náboženství, natož nějaká ideologie, nezdůrazňuje a neuskutečňuje odpuštění v takové šíři a intenzitě, jako křesťanství. A my osobně máme opravdu pádné důvody, abychom dosvědčovali Boží odpuštění: Nejen to, že věříme a vyznáváme, že Ježíš zemřel za naše hříchy. Ale také to, že víme, že jsme přijali Ducha svatého, který působí odpuštění hříchů v takové míře, že se to rovná vzkříšeni mrtvého.

Nedělejme si tedy snad statistiky o tom, jak a kolik nových oveček pro Krista jsme získali. Udělejme spíš to, o čem píše dnešní evangelium. Přijměme - znovu a s plnou vírou - v tuto chvíli obdarování Duchem Božím a dejme se do služby smířeni a odpuštění. Diktátorů, rádců, proroků zkázy i jiných neužitečných lidi je na světě vcelku dost. Svědkové Kristovi a vykonavatelé jeho odkazu a poslání jsme ale my, včleněni do církve, nositelé darů jeho Ducha a jeho poslání. Nemůžeme si tedy dovolit zklamat, nemůžeme si dovolit zůstat trvale se svým strachem za zavřenými dveřmi. A také si nemůžeme dovolit vydat se do světa jen na vlastní pěst a ve své vlastní síle.

SLAVNOST SESLÁNÍ DUCHA SVATÉHO


PROSBY:

Bože, ty chceš všechny, kdo nesou jméno Kristovo, shromáždit jedním křtem v Duchu svatém, učiň, ať jsou křesťané jedno srdce a jedna duše.

SEŠLI SVÉMU LIDU SVATÉHO DUCHA.

Ty chceš naplnit Duchem celý svět, pomoz všem lidem, aby budovali svět pokojně a spravedlivě.

SEŠLI SVÉMU LIDU SVATÉHO DUCHA.

Bože, Otče všech, ty chceš své rozptýlené syny sjednotit ve vyznávání jedné víry, osvěť celý svět milostí svatého Ducha.

SEŠLI SVÉMU LIDU SVATÉHO DUCHA.

Ty skrze Ducha obnovuješ všechno; prosíme tě: uzdrav nemocné, potěš zarmoucené a všem uděl spásu.

SEŠLI SVÉMU LIDU SVATÉHO DUCHA.

Skrze Ducha jsi vzkřísil svého Syna z mrtvých, dej našim smrtelným tělům život, který nekončí.

SEŠLI SVÉMU LIDU SVATÉHO DUCHA.


Sdílet

| Autor: Martin Kerhart | Vydáno dne 09. 06. 2019 | 143 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Externí odkazy na nová on-line videa a audia (mp3):

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Hosting zajištuje apoštolát A.M.I.M.S., na jehož činnosti se podílí FATYM a Misionáři obláti P. Marie Neposkvrněné (OMI). Provozuje též TV-MIS.cz (on-line křesťanská internetová televize s programem na vyžádání - on-demand - zdarma) a připravuje i TV-MIS.com v ukrajinštině, ruštine a běloruštině.

Obsah tohoto webu je volně šiřitelný, není-li někde stanoveno jinak. - KONTAKTY NA NÁS - ADMINISTRACE