Liturgický rok

28. neděle v mezidobí

... pak přijď a následuj mě! Mnoho je totiž povolaných, ale málo vyvolených.









28. neděle v mezidobí

První čtení: Izaiáš 25,6-10a

Hospodin zástupů vystrojí všem národům na této hoře tučné hody, hody s výborným vínem; budou to šťavnatá jídla a vybraná vína. Na této hoře sejme závoj, který halil všechny lidi, přikrývku, která kryla všechny národy. Zničí smrt navždy, Pán, Hospodin, setře slzy z každé tváře. Odejme hanbu svého lidu na celé zemi, neboť Hospodin to pravil. V ten den se řekne: „Hle, náš Bůh, doufali jsme v něho, že nás vysvobodí; on je Hospodin, v něho jsme doufali, jásejme a radujme se z jeho spásy, neboť Hospodinova ruka spočine na této hoře.“

Druhé čtení: list Filipanům 4,12-14.19-20

Bratři! Dovedu žít v odříkání a dovedu žít v hojnosti. Seznámil jsem se důvěrně se vším: se sytostí i hladověním, s nadbytkem i nedostatkem. Všechno mohu v tom, který mi dává sílu. Ale jste hodní, že jste mi pomohli v mém tíživém postavení. A protože můj Bůh je přebohatý, skvěle vám to odplatí skrze Krista Ježíše ve všem, cokoli budete potřebovat. Bohu, našemu Otci, buď sláva na věčné věky! Amen.

Evangelium: Matouš 22,1-14

Ježíš mluvil k velekněžím a starším lidu v podobenstvích: „Nebeské království je podobné králi, který vystrojil svému synovi svatbu. Poslal služebníky, aby svolali hosty na svatbu, ale ti nechtěli přijít. Poslal znovu jiné služebníky se vzkazem: ‚Řekněte pozvaným: Hostinu jsem přichystal, moji býci a krmný dobytek jsou poraženi, všechno je připraveno, pojďte na svatbu!‘ Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, jiný za svým obchodem. Ostatní pochytali jeho služebníky, ztýrali je a zabili. Krále to rozhněvalo. Poslal svá vojska, vrahy zahubil a jejich město vypálil. Potom řekl svým služebníkům: ‚Svatební hostina je sice připravena, ale pozvaní jí nebyli hodni. Jděte proto na rozcestí a pozvěte na svatbu, koho najdete.‘ Služebníci vyšli na cesty a shromáždili všechny, které našli, zlé i dobré, takže svatební síň byla plná hostí. Když vstoupil král podívat se na hosty, uviděl tam člověka, který neměl na sobě svatební šaty. Řekl mu: ‚Příteli, jak jsi sem přišel bez svatebních šatů?‛ On se nezmohl na slovo. Tu řekl král sloužícím: ‚Svažte mu ruce i nohy a vyhoďte ho ven do temnot. Tam bude pláč a skřípění zubů.‘ Mnoho je totiž povolaných, ale málo vyvolených.“

... pak přijď a následuj mě!


PROSBY:

Dobrořečíme ti, všemohoucí Bože, Králi všeho světa, za to, že jsi nás hříšníky povolal, abychom poznávali tvou pravdu a sloužili tvé velebnosti.

BOŽE, CHVÁLÍME TĚ A DŮVĚŘUJEME V TEBE.

Bože, tys nám otevřel bránu milosrdenství, učiň, ať nikdy nezbloudíme z cesty života.

BOŽE, CHVÁLÍME TĚ A DŮVĚŘUJEME V TEBE.

Oslavujeme vzkříšení tvého milovaného Syna, dopřej nám, ať tento den prožijeme v duchovní radosti.

BOŽE, CHVÁLÍME TĚ A DŮVĚŘUJEME V TEBE.

Dej svým věrným pravého ducha modlitby, abychom tě chválili a abychom ti vždycky a ve všem děkovali.

BOŽE, CHVÁLÍME TĚ A DŮVĚŘUJEME V TEBE.

ZAMYŠLENÍ:

Máme mít z Boha strach? A jestliže ano, tak proč? Může nám Bůh ublížit? Je pro nás nebezpečný? Když si přečteme dnešní evangelium a pozdržíme se jen u jeho závěru, můžeme najít snad i důvod ke strachu. "Mnoho je povolaných, ale málo vyvolených." A co když jsem já ten, kdo není vyvolený, kdo není vybrán? Co když si myslím, že je vše v pořádku, a v poslední chvilce mého života, nebo spíš po ní, až předstoupím před Soudce, bude zjištěno, že nemám svatební roucho? Budu uvržen ven do temnot a nebudu se moci bránit! Není to krutá představa? Mám si vůbec něco začínat s Bohem, který mne ohrožuje? A když už, neměl bych se hodně tohoto Boha bát, abych se pojistil?

Podívejme se tedy na dnešní evangelium od začátku, pokusme se vnímat jeho poselství v celku.

Král - v biblické alegorii představuje Boha - uspořádá svatební hostinu. Hostina byla starozákonním obrazem mesiášské skutečnosti, naplnění Boží blízkosti, spásy (viz dnešní 1. čtení). Jedná-li se pak o hostinu královskou a nadto svatební, je to ta nejvznešenější a nejvýznamnější hostina, na jakou mohl být tehdejší člověk pozván. My ale čteme, že pozvaní, tedy ti, s nimiž se počítalo, odmítli. To je obraz Izraele, který odmítal a zabíjel proroky a odmítl i vrcholnou nabídku Syna. Královská hostina se ale přesto nezrušila. Král ty, co odmítli, nenutil, ale pozval jiné. Ti, co odmítli, ovšem špatně dopadli. Ale byli pozváni další, lidé nalezení, žádná vybraná společnost, dokonce dobří i zlí. Králův záměr se tedy přece jen zdařil, síň byla plná, hostina se mohla konat. A ti, co byli na hostinu přivedeni, se nemuseli považovat za žádné druhořadé hosty, byli přece uvedeni na místa těch, se kterými se odedávna počítalo, nebyl jim dán jen nějaký přístavek v předsálí. To bylo ovšem důležité ujištění pro Matoušovy posluchače, ale je to právě tak důležité ujištění i pro nás. Jako církev jsme nový Izrael Boží, nositelé zaslíbení, která byla dána ve Starém zákoně. Máme být legitimními hosty na mesiášské hostině. Nicméně Matouš uvádí hned dál další podobenství, podobenství o svatebním šatě. A toto podobenství působí velmi tvrdě. Kvůli šatům tak tvrdý vyhazov! Kvůli šatům? Všimněme si nejdříve, že podobenství nic neříká o tom, že ten člověk bez šatů byl nějaký zlý, nějaký bývalý zločinec nebo podvodník, kterého našli královi služebníci na ulici. Byl prostě původně jako všichni ostatní, bez svatebních šatů. Byl to člověk králem pozvaný, který ale nepochopil nebo nedocenil, kdo a kam ho zve. Vzal pozvání na královskou svatbu tak, jako by ho uprostřed práce někdo pozval na polévku do kantýny. A v tom bylo jeho neštěstí. Král se neptal, kdo byl jaký před pozváním, nezajímalo ho, jestli hosté patřili mezi dobré či zlé. Zajímalo ho jen jedno: co udělá člověk, když je pozván. Jestli uvěřil, že byl pozván na mesiášskou hostinu a jestli tuto víru proměnil ve svůj životní čin. Králi šlo o obrácení pozvaných.

Uvažme - kdy jsme my pozváni do Božího království, kdy do něho můžeme začít vstupovat? Kdy začíná královská hostina? Přece teď, právě teď, kdy ke mně došel hlas evangelia, teď když žiji v církvi. A kdy se tedy mám obrátit? Právě teď. Teď a ne později.

... pak přijď a následuj mě!



Sdílet

| Autor: Martin Kerhart | Vydáno dne 15. 10. 2017 | 169 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Externí odkazy na nová on-line videa a audia (mp3):

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Hosting zajištuje apoštolát A.M.I.M.S., na jehož činnosti se podílí FATYM a Misionáři obláti P. Marie Neposkvrněné (OMI). Provozuje též TV-MIS.cz (on-line křesťanská internetová televize s programem na vyžádání - on-demand - zdarma) a připravuje i TV-MIS.com v ukrajinštině, ruštine a běloruštině.

Obsah tohoto webu je volně šiřitelný, není-li někde stanoveno jinak. - KONTAKTY NA NÁS - ADMINISTRACE