Liturgický rok

27. neděle v mezidobí

O nic nemějte starost! Vždyť Bůh nám dal ducha síly, lásky a rozvážnosti!






27. neděle v mezidobí

První čtení: Habakuk 1,2-3;2,2-4

Jak dlouho již volám o pomoc, Hospodine, - ty však neslyšíš; křičím k tobě: “Násilí!" - ty však nepomáháš. Proč mi dáváš hledět na bezpráví? Mám se dívat na soužení? Zpustošení a násilí je přede mnou, povstávají hádky, rozléhá se svár. Tu mně Hospodin odpověděl: "Napiš vidění, vyryj ho zřetelně na desky; aby ho mohl každý snadno přečíst. Na určený čas totiž ještě čeká vidění, spěje však k naplnění a nezklame. I když ještě prodlévá, počkej na ně; neboť jistě se splní; nedá se zdržet. Hle, zahynul ten, kdo nebyl upřímný v duši; spravedlivý však bude žít pro svou věrnost."

Druhé čtení: 2. list Timotejovi 1,6-8.13-14

Milovaný! Vybízím tě: oživ zase plamen Božího daru, který ti byl dán vkládáním mých rukou. Vždyť Bůh nám nedal ducha bojácnosti, ale (ducha) síly, lásky a rozvážnosti! Proto se nestyď veřejně vyznávat našeho Pána ani (se nestyď) za mě, že nosím kvůli němu pouta. Naopak: Bůh ti dej sílu, abys nesl jako já obtíže spojené s hlásáním evangelia. Jako vzoru zdravé nauky se drž toho, cos ode mě slyšel, a měj přitom víru a lásku v Kristu Ježíši. Ten drahocenný, (tobě) svěřený poklad opatruj skrze Ducha svatého, který v nás bydlí.

Evangelium: Lukáš 17,5-10

Apoštolové prosili Pána: "Dej nám více víry!" Pán řekl: "Kdybyste měli víru jako hořčičné zrnko a řekli této moruši: 'Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře!', poslechla by vás. Když někdo z vás má služebníka, a ten orá nebo pase, řekne mu snad, až se vrátí z pole: 'Hned pojď a sedni si ke stolu'? Spíše mu přece řekne: 'Připrav mi večeři, přepásej se a obsluhuj mě, dokud se nenajím a nenapiji. Potom můžeš jíst a pít ty.' Děkuje snad tomu služebníkovi, že udělal, co mu bylo přikázáno? Tak i vy, až uděláte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: 'Jsme jenom služebníci. Udělali jsme, co jsme byli povinni udělat.' "

O nic nemějte starost!


PROSBY:

Králi a Vykupiteli náš, vyslyš svou Církev, která tě chválí na počátku tohoto dne, a nauč nás, ať bez přestání oslavujeme tvou velebnost.

PANE, PAMATUJ NA SVŮJ LID.

Tys naše naděje a síla, v tebe důvěřujeme, ať nikdy nedoufáme nadarmo.

PANE, PAMATUJ NA SVŮJ LID.

Pohleď na naši slabost a pospěš nám na pomoc, neboť nic nemůžeme dělat bez tebe.

PANE, PAMATUJ NA SVŮJ LID.

Pamatuj na chudé a opuštěné, aby jim nový den nebyl břemenem, ale útěchou a radostí.

PANE, PAMATUJ NA SVŮJ LID.

ZAMYŠLENÍ:

I v časech, kdy křesťanství není zakazováno a pronásledováno, nebývá lehké uskutečňovat vše, k čemu nás evangelium vede. V příznivých i nepříznivých dobách není možné sloužit dvěma pánům. Je třeba se rozhodovat. A služba Bohu, život podle evangelia, mohou být uskutečněny jen tehdy, je-li člověk ochoten prohrát ve světě. Jsou dokonce situace, kdy prohra vlastního života je jediným možným dobrým výsledkem v určité životní komplikaci. Mučedníci toto prožili a dožili až do nejzazšího konce. Ale nejde vždy o život. Je mnoho proher menšího rozměru, ale snadná z nich není žádná. Známe je ze svých životů a nemáme je zpravidla rádi. Chtěli bychom věc zařídit tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá, chtěli bychom se utkat se zlem tak, aby naše prohra byla v každém případě a předem vyloučená. Abychom na nic vcelku nedoplatili. Je to ale možné? Víme, že ne. A víme také, že mnohdy nemáme sílu přijmout věci takto. Kde tu sílu vzít? V evangeliu čteme prosbu apoštolů: „Pane, přidej nám víru!“ A Ježíšova odpověď mluví o tom, že víra je síla, která dokáže věci nemožné. Tomu ale nelze rozumět tak, že víra by prostě umožnila jen tak překonat přírodní zákony podle našich přání nebo dokázala kousky, kterým by se všichni divili. V síle víry můžeme jedině a především dostát Ježíšovým požadavkům. Jednat křesťansky i tam, kde na to doplatíme a kde by druhý hledal cestu záchrany na účet druhých. A tuto víru nelze než si vyprosit. Bez modlitby za vlastní víru toho mnoho nedokážeme a naopak při růstu naší víry se stanou mnohé předměty našich modliteb zbytečnými. Nikdo z nás zřejmě v tomto světě utkání se se zlem neuhne. Bude jím vyzkoušen. Je zbytečné se bát, je nesmyslné chytračit a chtít být při tom Kristovým. Je nutné umět ztratit a prohrát pro Krista, tedy pro lásku a pravdu, která před Bohem obstojí. Jen tak náš život přinese ovoce a nebude zmařen tím, že bude chtít zachovat sám sebe. Je to velmi těžké. V síle víry je to ale možné.

O nic nemějte starost!



Sdílet

| Autor: Martin Kerhart | Vydáno dne 06. 10. 2019 | 460 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Externí odkazy na nová on-line videa a audia (mp3):

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Hosting zajištuje apoštolát A.M.I.M.S., na jehož činnosti se podílí FATYM a Misionáři obláti P. Marie Neposkvrněné (OMI). Provozuje též TV-MIS.cz (on-line křesťanská internetová televize s programem na vyžádání - on-demand - zdarma) a připravuje i TV-MIS.com v ukrajinštině, ruštine a běloruštině.

Obsah tohoto webu je volně šiřitelný, není-li někde stanoveno jinak. - KONTAKTY NA NÁS - ADMINISTRACE