Liturgický rok

12. neděle v mezidobí

Ale když je zaseto, vzejde a přerůstá všechny. Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, den co den bere na sebe svůj kříž a následuje mě.










12. neděle v mezidobí

První čtení: Zachariáš 12,10-11

Toto praví Hospodin: „Na dům Davidův a na obyvatele Jeruzaléma vyliji ducha milosti a prosby o slitování, budou hledět na mne. Budou naříkat nad tím, kterého probodli, jako se naříká nad jediným synem, budou nad ním lkát, jako se lká nad prvorozeným synem. V onen den bude v Jeruzalémě veliký nářek, jako se naříká v Hadad-Rimmonu na megidské pláni.“

Druhé čtení: list Galaťanům 3,26-29

Bratři! Vy všichni jste Boží děti skrze víru v Krista Ježíše, vy všichni, pokřtění v Krista, oblékli jste se v Krista: už není Žid anebo Řek, už není otrok anebo člověk svobodný, už není muž anebo žena; všichni jste jeden v Kristu Ježíši. A když patříte Kristu, jste tedy Abrahámovo potomstvo a dědici podle zaslíbení.

Evangelium: Lukáš 9,18-24

Když se Ježíš o samotě modlil a byli s ním jeho učedníci, otázal se jich: „Za koho mě lidé pokládají?“ Odpověděli: „Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a jiní myslí, že vstal jeden z dávných proroků.“ Zeptal se jich: „A za koho mě pokládáte vy?“ Petr odpověděl: „Za Božího Mesiáše!“ On jim však důrazně přikázal, aby to nikomu neříkali, a dodal, že Syn člověka bude muset mnoho trpět, že bude zavržen od starších, velekněží a učitelů Zákona, že bude zabit a třetího dne že bude vzkříšen. Všem pak řekl: „Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, den co den bere na sebe svůj kříž a následuje mě. Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, ale kdo svůj život pro mě ztratí, zachrání si ho.“

Ale když je zaseto, vzejde a přerůstá všechny.


PROSBY:

Díky tobě, Bože, za to, že zjevuješ svou moc ve všem stvoření a na běhu světa ukazuješ svou prozřetelnost.

BOŽE, PROKAZUJ NÁM STÁLE SVOU LÁSKU.

Skrze svého Syna, hlasatele pokoje a vítěze na kříži, vysvoboď nás od zbytečného strachu a zoufalství.

BOŽE, PROKAZUJ NÁM STÁLE SVOU LÁSKU.

Dej všem, kdo milují spravedlnost a snaží se o ni, ať poctivě spolupracují na budování světa v pravém míru.

BOŽE, PROKAZUJ NÁM STÁLE SVOU LÁSKU.

Ujmi se utlačovaných, vysvoboď zajaté, potěš ubohé, dej chléb hladovějícím, posilni slabé, na všech učiň zjevným vítězství kříže.

BOŽE, PROKAZUJ NÁM STÁLE SVOU LÁSKU.

Svého Syna mrtvého a pohřbeného jsi podivuhodně vzkřísil k slávě, dej, ať i naši zemřelí přejdou s ním do věčného života.

BOŽE, PROKAZUJ NÁM STÁLE SVOU LÁSKU.

Ale když je zaseto, vzejde a přerůstá všechny.


ZAMYŠLENÍ:

Člověk se domnívá, že se stal středem světa, že je sám pánem všeho, že mu vše patří a všeho může dosáhnout a že se stal svobodným. Ale právě tento moderní člověk se bojí jako čert kříže jakékoliv ztráty ve svém životě. Zapírat se? Ztrácet? Umírat? Jen to ne. Žít. Mít. Užít. Získat. Urvat. A přece život nás stále o něco obírá. O mládí. O čas. O síly atd. Chtít mít to, co se nám bere? Z toho roste strach. A nesvoboda. A tak člověk, který má dojem, že se osvobodil, neb prohlásil, že není nikomu zodpovědným a že mu vše patří, se stává bytostí nemocnou strachem, skutečným i smyšleným. A člověkem, který není schopen se vzdát ničeho, a tedy ani milovat. Ježíš neprotestuje proti tomu, že ho Petr nazývá Mesiášem a tedy zachráncem. Ale mluví hned o svém utrpení, ba i o smrti. Není to pro nás milá písnička, tím spíš, že hned je připojena výzva, abychom ho v tom následovali. Opravdu máme hledat smrt? Není to něco zvráceného? Ne, smrt určitě hledat nemáme, ale smrt a utrpení a mnohé ztráty v životě hledají nás. A dokonce zjistíme, že čím jsme hodnější, čím víc se snažíme nesobecky milovat, tím víc nás to stojí, tím těžší je kříž. Je to divné? Ale vždyť to je právě cesta Kristova. Miloval lidi jako nikdo jiný a miloval Boha jako žádný člověk: proto je Mesiášem. Jenže proto, že toto realizoval právě v tomto a ne v nějakém pomyslném světě, musel trpět, přineslo mu to utrpení a smrt. Ale také vzkříšení. Jestliže tedy chceme podíl na jeho životě a tedy podíl na věčnosti, nezbývá nám, než nastoupit tuto cestu. S jasnou tváří. Vždyť Ježíš nám tuto cestu prošlapal, vyzkoušel, dokázal, že vede k cíli. Je to cesta ztráty strachu, cesta svobody. Cesta jednoduchá a přece náročná; člověk se totiž musí přestat řídit příklady tohoto světa, musí přestat dbát na to, co se cení a vyslovit to, co vidí na Ježíši Kristu. Je to cesta víry, cesta kříže i svobody.

1910" zarovnani="nastred" nahled="ne">

Sdílet

| Autor: Martin Kerhart | Vydáno dne 23. 06. 2019 | 191 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Externí odkazy na nová on-line videa a audia (mp3):

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Hosting zajištuje apoštolát A.M.I.M.S., na jehož činnosti se podílí FATYM a Misionáři obláti P. Marie Neposkvrněné (OMI). Provozuje též TV-MIS.cz (on-line křesťanská internetová televize s programem na vyžádání - on-demand - zdarma) a připravuje i TV-MIS.com v ukrajinštině, ruštine a běloruštině.

Obsah tohoto webu je volně šiřitelný, není-li někde stanoveno jinak. - KONTAKTY NA NÁS - ADMINISTRACE