.jpg)
Drazí moji diecézáni, bratři a sestry v Kristu, milé děti a mládeži, matky a otcové, babičky a dědečkové, učitelky a učitelé, lékařky, lékaři a zdravotní sestry se všemi ošetřujícími, záchranáři a vy všichni, kdo jste v pokračující pandemické době angažováni ve službách ku prospěchu druhých,
zdravím Vás a ve svých modlitbách na Vás myslím, i na všechny obyvatele naší Litoměřické diecéze, na ten nemalý zástup bratří a sester v počtu cca 1 a půl milionů lidských bytostí. Jsem toho přesvědčení, že nyní není nikoho, kdo by nebyl současnými epidemiologickými opatřeními Vlády ČR zasažen. Protože i v nemocnicích a v domácnostech na našem diecézním území leží mnoho nemocných, a to nejen vlivem Covidu-19, ale i jiných chorob, zaslouží si právě oni naší největší modlitební pozornosti. Jsou doslova ne-mocní, ovšem bez lékařského a zdravotnického obětavého nasazení by byli připraveni o perspektivu úlevy a uzdravení. Je třeba, abychom jasně a otevřeně vysoce ohodnotili ducha služby u všech, kterým sice pomalu docházejí síly a dostavuje se únava a vyčerpání, ale přesto zůstávají na svých místech, aby vykonávali svá povolání zachraňovat a léčit, ač sami v sobě se mnohdy potýkají s nebezpečnými viry, vůči nimž ani vakcíny nestačí. Počet nemocných zdravotníků totiž také je značný. Vzácní a milí zdravotníci, Bůh Vám pomáhej!
Zdá se, že v nynější epidemii, je relativně bezpečným místem rodinné domácí prostředí. Jenže to, co nazýváme oním krásným „doma“, se někde stává azylovým místem izolace. Donedávna jsme jistě byli všichni rádi doma, ale zjišťujeme, že nejsme zvyklí být pospolu denně a stále, ve dne v noci. Obracím se proto na Vás, milé děti. Pokud jste už ve vyšších třídách, a učíte se pomocí distanční výuky, věnujte se jí zodpovědně proto, abyste nepromarnily čas, ve kterém získáváte důležité vědomosti pro svůj budoucí život. Drazí mladí lidé, moji přátelé, středoškoláci a vysokoškoláci, Vás snad nemusím vybízet k důsledné online výuce. Víte přece sami velmi dobře, že vůči svým vrstevníkům nemůžete zůstat intelektuálně opožděni, tedy nevzděláni. O jedno Vás prosím, buďte svým mladším sourozencům příkladem v učení, ale i jim a všem ve Vašich domácnostech pomáhejte udržet pokojnou a optimistickou atmosféru. Jako mladí lidé máte k tomu dispozice! Vážení rodiče, mámy a tátové, na Vás leží břímě chodu celé domácnosti. Soucítím s Vámi a je mi známo, jak nesnadné je v této době vydělávat tolik, aby stačilo k obživě všech Vašich blízkých. Osud rodin je v mé velké pozornosti. V případě nouze, neváhejte se na mne obrátit! Babičky a dědečkové, příp. i prababičky a pradědečkové, je logické, že Vám životní síly ubývají, ale nemůže se vytratit Vaše láska, tak typická pro starší členy domácnosti vůči mladším. Možná ani všichni netušíte, jakými duchovními pilíři svých rodin jste. Prosím, vytrvejte a životní moudrost rádi předávejte svým dětem a vnoučatům.
Drazí pedagogové, paní učitelky a páni učitelé, jste postaveni a námi všemi vysláni do boje záchrany vzdělanosti naší mladé generace. Bez Vás by žákyně, žáci, studentky a studenti, neměli vedení, školy a školské instituty by zanikly a vyhaslo by tím povědomí, jak šťastné je být pospolu pohromadě pod jednou střechou formačního vzdělávacího školního domu. Ušlechtilost, kulturní a intelektuální hodnoty právě Vy uchováváte a předáváte je dál. Děkuji Vám. Velmi na Vás záleží.
Bůh Vám všem, drazí diecézáni, žehnej! Váš
Mons. Jan BAXANT
biskup litoměřický
Okružní list diecézanům Mons. J. Baxanta ke stažení
.jpg)
