Upokoj mou duši, udělej si z ní své nebe, svůj milovaný příbytek a místo svého spočinutí.
C O N T E M P L A T I O
Můj Bože v Trojici, tobě se klaním, pomoz mi zapomenout úplně na sebe, abych
mohla spočinout v tobě, nehybná a pokojná, tak jako by má duše již byla na věčnosti! Ať nemůže nic porušit můj mír, a způsobit, abych vyšla z tebe, můj Nezměnitelný, ale ať mě každá minuta unáší dále do hlubin tvého tajemství!
Upokoj mou duši, udělej si z ní své nebe, svůj milovaný příbytek a místo svého spočinutí. Ať tě tam nikdy neponechávám samotného, ale ať jsem celá stále tam, zcela bdělá ve víře, zcela ti oddaná, zcela odevzdána tvé tvůrčí síle.
Můj milovaný Kriste, z lásky ukřižovaný, chtěla bych být chotí tvého srdce, chtěla bych tě zahrnout slávou, chtěla bych tě milovat … až k smrti. Ale cítím svou nemohoucnost, a proto tě prosím, abys mě oděl v sebe, abys mou duši ztotožnil se všemi hnutími své duše, abys mě ponořil v sebe, abys mě uchvátil, abys mě nahradil sebou tak, že by můj život byl jen vyzařováním tvého života. Vstup do mne jako Klanitel, jako Smírce i jako Spasitel. Věčné Slovo, Slovo mého Boha, chci svůj život trávit nasloucháním tobě, chci se stát plně vnímavou tak, abych se od tebe všemu naučila a pak navzdory všem temnotám, prázdnotám, nemohoucnostem stále hleděla jen na tebe a přebývala ve tvém velkém světle. Má Hvězdo milovaná, upoutej mě tak, abych nemohla nikdy opustit tvoji tvář.
Stravující Ohni, Duchu lásky, sestup do mne, aby se v mé duši jakoby vtělilo Slovo, ať jsem pro ně další lidskou bytostí, v níž znovu uskuteční celé své tajemství.
Skloň se, Otče, ke svému ubohému tvorečkovi, ukryj jej do svého stínu, spatřuj v něm jen svého Milovaného, ve kterém jsi nalezl všecko své zalíbení.
Moji tři, moje Všecko, má Blaženosti, nekonečná Samoto, Nesmírnosti, v níž se ztrácím, tobě se vydávám jako kořist, ukryj se ve mně, abych se já mohla ukrýt v tobě, v očekávání, že ve tvém světle uzřím hlubinu tvé vznešenosti.
Modlitba blahoslavené Alžběty od Nejsvětější Trojice
