Liturgický rok

Slavnost Nejsvětější Trojice

Nejsvětější Trojice Hle, já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa.















Slavnost Nejsvětější Trojice

První čtení: Deuteronomium 4,32-34.39-40

Mojžíš řekl lidu: "Ptej se dávných dob, které tě předcházely ode dne, kdy Bůh stvořil člověka na zemi: (ptej se) od jednoho konce nebes k druhému, stalo se někdy něco tak velkého nebo bylo něco podobného slyšet, aby nějaký národ slyšel hlas Boha, mluvícího z ohně, jako jsi slyšel ty, a zůstal naživu? Nebo zkusil nějaký bůh přijít a vyvolit si národ uprostřed jiného národa zkouškami, znameními, divy, bitvami, mocnou rukou, napřaženým ramenem, úžasnými děsnými činy, jak pro vás to všechno učinil Hospodin, váš Bůh, před vašimi zraky v Egyptě? Uznej to dnes a uvaž v srdci: je to Hospodin, Bůh nahoře na nebi jako dole na zemi; není jiného boha. Zachovávej jeho nařízení a jeho příkazy, které ti dnes přikazuji, abys byl šťastný ty a tvoji synové po tobě, abys dlouho žil na zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává navždy."

Druhé čtení: list Římanům 8,14-17.

Bratři! Všichni, kdo se dávají vést Božím Duchem, jsou Boží synové. Nedostali jste přece ducha otroctví, že byste museli zase znova žít ve strachu. Dostali jste však ducha těch, kdo byli přijati za vlastní, a proto můžeme volat: "Abba, Otče!" Spolu s naším duchem to potvrzuje sám Duch (svatý), že jsme Boží děti. Jsme-li však děti, jsme i dědici: dědici Boží a spoludědici Kristovi. Musíme ovšem jako on trpět, abychom tak mohli spolu s ním dojít slávy.

Nejsvětější Trojice.


Evangelium: Matouš 28,16-20

Jedenáct učedníků odešlo do Galileje na horu, kam jim Ježíš určil. Uviděli ho a klaněli se mu, někteří však měli pochybnosti. Ježíš k nim přistoupil a promluvil: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. Hle, já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa."

Nejsvětější Trojice.


ZAMYŠLENÍ:

Kdyby se někdo vypravil do podhůří Tater, obhlédl si hory z roviny a řekl, že je horolezec a že hory dobře zná, byl by to nesmysl a nikdo, kdo v horách opravdu byl, by ho nebral vážně. V podobné situaci jsou někteří křesťané, kteří znají Boha zdálky, jaksi zvnějšku - vnímají totiž jen nějak nediferencovaně božstvo, nerozeznávají Otce, Syna, Ducha svatého, a přesto se domnívají, že Boha dostatečně znají.

Je pravdou, že Židé znali jednoho Boha a neznali Trojici a že byli i tak vynikajícím věřícím národem. Vynikali tím, že neměli spoustu božstev jako jejich sousedé, že věřili v jednoho, neviditelného, jedinečného, věrného Boha, měli s ním z dějin své důležité zkušenosti. A přece pro ně byl Bůh při vší blízkosti poněkud vzdálený, do jeho vnitřního života nevstupovali ani se ho nedotýkali. Byli jako dobře informovaný muž z podhůří, který žije celý život s horami v úzkém kontaktu, ale který do nich, do jejich středu a na jejich vrcholky nikdy nevstoupil. Teď se ale naše přirovnání a sama skutečnost růstu víry začnou rozcházet. Člověk, který chce poznat krásu a tajemství hor, musí do nich sám vstoupit, dobýt je. Člověk Boha dobývat nemůže, vlastními silami do jeho tajemství, do jeho nitra vstoupit nemůže. Ale Bůh může udělat to, co hory udělat nemohou - může člověku vyjít vstříc. V Ježíši přišel Bůh k lidem. Poznávali vynikajícího muže, který Boha znal a dokonce nazýval svým Otcem. A nezůstával u nazývání. On sám svého Otce jakožto otce uznával, byl s ním zajedno, konal jeho vůli, byl zkrátka ve svém vztahu k Bohu mezi lidmi jedinečný a nedostižný. A když zemřel, ukázalo se, že jeho vztah s Otcem převyšuje všechny lidské představy a kvality, že je silnější než smrt: vstal z mrtvých, Otec ho vzkřísil, pouto lásky Otce a Syna se ukázalo neporušitelné a Ježíš nejen jako Boží Syn, ale i jako člověk vešel vzkříšením do Boží slávy. A ti, kdo se se vzkříšeným Ježíšem setkali a kdo v něho uvěřili, poznali, jaký je vztah Otce i Syna, poznali Otce i Syna. Ale tím to nekončilo. Před týdnem jsme slyšeli o seslání Ducha svatého - ti, kdo v Ježíše uvěřili, pocítili sílu a moc jeho Ducha v sobě, pocítili, poznali moc Boží, jak přímo a osobně působí v jejich životech. Poznali Ducha, který z Otce i Syna vychází, který je oživuje, poznali z vlastní zkušenosti Ducha Ježíšova - Ducha svatého. A tak se dostali mnohem dál do tajemství Božího než nejznamenitější lidé v Izraeli v době Starého zákona. Byli jako ti, kdo do hor vstoupí, pocítí, co to je stoupat do oblasti řidšího vzduchu, znají, co je to být na kopcích nad mraky, vědí, jak který vrcholek vypadá a kde leží.

Vraťme se ale k víře. Poznává takto tedy člověk Boha už úplně? Samozřejmě, že ne. Je-li pro člověka i blízká lidská bytost vždy, i po letech poznání, určitým tajemstvím, platí to tím spíše o Bohu. Bůh člověku vždy zůstane tajemstvím. Ale tajemstvím, do něhož člověk začal vstupovat, tajemstvím, které okouší. Teprve potom je křesťanem, když vstoupil do tohoto tajemství. Když zná Otce i Syna, když žije z Ducha. Mnoho lidí se o Bohu, o Trojici naučilo. Ale toto tajemství samo o sobě jim zůstalo skryto. Byli jako lidé, kteří mají sice mapu a třeba i turistického průvodce, ale stále zůstávají v podhůří - do hor nevstoupí. Ti ovšem nemohou mít pro hory žádnou vášeň, dají se od nich klidně odvést. Podobně i křesťané, kteří se naučili, že je "jeden Bůh ve třech osobách", ale kteří do tohoto tajemství nikdy svým osobním poznáním, svou zkušeností nevstoupili, se dali a dají od víry lehce kdečím odvést. Poznání Boha jakožto Trojjediného tajemství není ani otázkou vyšších křesťanských znalostí, ani otázkou filozofické spekulace, tím méně něčím, co je zbytečné. Poznání Trojjediného Boha je podmínkou života, a to věčného. Protože do tohoto tajemství jsme byli křtem ponořeni (pokřtěni ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého), v něm se máme po tomto světě pohybovat a v něj má vyústit ve věčnosti

Nejsvětější Trojice


PROSBY:

Otče, pošli ve jménu svého Syna na pomoc své církvi svatého Ducha, aby ji uchoval v jednotě dokonalé lásky a pravdy.

SLÁVA OTCI I SYNU I DUCHU SVATÉMU.

Pošli dělníky na svou žeň, aby učili všechny národy a křtili je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého a posilovali je ve víře.

SLÁVA OTCI I SYNU I DUCHU SVATÉMU.

Pomáhej všem, kdo jsou pronásledováni kvůli tvému Synu, neboť on sám přislíbil, že jim dáš Ducha pravdy, aby v nich mluvil.

SLÁVA OTCI I SYNU I DUCHU SVATÉMU.

Dej, ať všichni poznávají, že jsi se svým Synem a s Duchem svatým jeden jediný Bůh, aby v tebe věřili, v tebe doufali a tebe milovali.

SLÁVA OTCI I SYNU I DUCHU SVATÉMU.

Dej zemřelým účast na životě věčném ve slávě tvého království, kde se svým Synem a s Duchem svatým od věků vládneš.

SLÁVA OTCI I SYNU I DUCHU SVATÉMU.

Nejsvětější Trojice



Sdílet

| Autor: Martin Kerhart | Vydáno dne 27. 05. 2018 | 139 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Externí odkazy na nová on-line videa a audia (mp3):

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Hosting zajištuje apoštolát A.M.I.M.S., na jehož činnosti se podílí FATYM a Misionáři obláti P. Marie Neposkvrněné (OMI). Provozuje též TV-MIS.cz (on-line křesťanská internetová televize s programem na vyžádání - on-demand - zdarma) a připravuje i TV-MIS.com v ukrajinštině, ruštine a běloruštině.

Obsah tohoto webu je volně šiřitelný, není-li někde stanoveno jinak. - KONTAKTY NA NÁS - ADMINISTRACE