Zajímavé

Dnes slavíme památku svatých Jana de Brébeuf, Izáka Joguese, druhů mučedníků a Pavla od Kříže.

Jean de Brébeuf Jean de Brébeuf pracoval mezi Huróny nejdéle; osvojil si hurónskou řeč a sestavil slovník, gramatiku a katechismus.











19. říjen

Sv. Jana de Brébeuf a Izáka Joguese, kněží, a druhů, mučedníků

V letech 1642-1649 zemřelo v Severní Americe po krutém mučení osm misionářů z Tovaryšstva Ježíšova. V roce 1625 převzali v pohraniční oblasti mezi Kanadou a Spojenými státy misie u domorodých indiánských kmenů Hurónů a Irokézů, u nichž předtím (1615 a 1622) františkáni neměli úspěch. Tito jezuité byli všichni francouzského původu. Za svaté byli prohlášeni v roce 1930. Jean de Brébeuf se narodil v roce 1593 v Normandii; pracoval mezi Huróny nejdéle; osvojil si hurónskou řeč a sestavil slovník, gramatiku a katechismus; byl umučen od Irokézů (16. III. 1649) v osadě sv. Ignáce u Hurónského jezera na kanadském území. Isaac Jogues se narodil 1607 v Orléansu a byl umučen (18. X. 1646) v irokézské osadě na místě dnešního Auriesville ve státě New York. Dva pomocníci umučení na území Spojených států: René Goupil, první mučedník v Americe (+ 29. IX. 1642) a Jean de La Lande (+ 19. X. 1646). Čtyři kněží umučení v Kanadě: Antoine Daniel (+ 4. VII. 1648), Gabriel Lalement (+ 17. III. 1649), Charles Garnier (+ 7. XII. 1649) a Noël Cha-banel (+ 8. XII. 1649).

Jean de Brébeuf


Sv. Pavla od Kříže, kněze

Narodil se 3. I. 1694 v obci Ovadě poblíž Alessandrie (v severozápadní Itálii) jako druhý ze 16 dětí. V mládí pomáhal otci v obchodě a svému faráři (od roku 1713) při vyučování náboženství. Rozjímání o Ježíšově utrpení a touha po přísném asketickém životě ho přivedly k rozhodnutí založit řád pasionistů. Kromě tří obvyklých slibů skládali ještě čtvrtý: šířit úctu k utrpení Páně. Pro příliš tvrdou přísnost byly jejich stanovy schváleny nejprve ústně (1724) a teprve po úpravách (1741) písemně. Po vysvěcení na kněze (1727) se usadil se svými druhy na vrchu Monte Argentariu severně od Říma a odtud konali lidové misie; do roku 1773 už měli ve střední Itálii 12 klášterů. Založil také ženskou větev řádu pasionistů (1771). Jako odkaz zanechal kromě řeholních pravidel svůj duchovní deník a více než 2000 dopisů. Zemřel 18. X. 1775 v klášteře při bazilice sv. Jana a Pavla v Římě. Za svatého byl prohlášen v roce 1867.

Z dopisů svatého Pavla od Kříže

(Epist. 1, 43; 2, 440. 825)

Kážeme Krista ukřižovaného

Není nic lepšího a k našemu posvěcení užitečnějšího než obracet svou pozornost k utrpení Páně a rozjímat o něm. Touto cestou se dojde k svatému spojení s Bohem. V této nejsvětější škole se učíme pravé moudrosti: tam se jí naučili všichni svatí.
Až zapustí kříž našeho milého Ježíše hlubší kořeny ve vašem srdci, budete říkat: »Raději trpět než umřít« nebo: »Trpět nebo umřít« anebo ještě lépe: »Ani trpět ani umřít, ale dokonale se podřídit vůli Boží.«
Láska je síla, která spojuje, a útrapy svého milovaného Dobra pokládá za své vlastní. Její oheň zasahuje až do morku kostí, proměňuje milujícího v milovaného, láska se vznešeným způsobem mísí s bolestí a bolest s láskou, a tím vzniká tak těsné sepětí lásky a bolesti, že už nelze oddělit lásku od bolesti ani bolest od lásky; a proto se milující duše ve své bolesti raduje a ve své bolestné lásce plesá.
Vytrvejte tedy v konání všech ctností, ale zvláště následujte láskyhodného Ježíše v jeho utrpení, neboť to je vrchol ryzí lásky. Jednejte tak, aby mohli všichni poznat, že jste nejen uvnitř, ale i navenek obrazem ukřižovaného Krista; on je vzor veškeré dobroty a mírnosti. A ten, kdo je vnitřně spojen se Synem živého Boha, je jeho obrazem také navenek, a to stálým uskutečňováním hrdinské ctnosti, především trpělivosti, která má takovou sílu, že si nenaříká ani potají ani veřejně. Ukryjte se tedy v Ježíši ukřižovaném a nemějte žádné jiné přání, než aby se všichni ve všem zcela podřídili jeho vůli.
Když si ukřižovaného Ježíše opravdu zamilujete, budete v chrámě svého srdce stále oslavovat jeho kříž, a to tím, že budete tiše snášet utrpení a nebudete se spoléhat na žádného tvora. A protože se každá oslava koná s radostí, proto ti, kdo milují Ukřižovaného, budou oslavovat kříž tichým snášením s veselou a jasnou tváří, tak, aby to zůstalo lidem skryté a bylo známé jenom nejvyššímu Dobru. A při oslavě se vždycky koná slavnostní hostina; ať je vaším pokrmem Boží vůle, jak nám to svým příkladem ukázal náš Pán,1 naše ukřižovaná Láska.

Tak milovali .... a život svůj pro Něho obětovali!!!


Z duchovního deníku svatého Jana de Brébeuf

(The Jesuit Relations and Allied Documents, The Burrow Brothers C°, Cleveland, 1898, 164. 166)

Chci zemřít jen pro tebe, Ježíši, neboť tys zemřel pro mě

Dva dny jsem neustále pociťoval velikou touhu po mučednictví a vroucně jsem si přál snášet všechna muka, jaká vytrpěli mučedníci.
Ježíši, můj Pane a Spasiteli, čím se ti mohu odplatit za všechna dobrodiní, jež jsi mi prokázal? Vezmu kalich tvých bolestí z tvé ruky a budu vzývat tvé jméno.1 Slibuji před tvým věčným Otcem a před Duchem Svatým, před tvou nejsvětější Matkou a jejím nejčistším snoubencem, před anděly, apoštoly a mučedníky, před naším Otcem svatým Ignácem a svatým Františkem Xaverským, vpravdě ti slibuji, Ježíši, můj Spasiteli: pokud to bude na mně, nechci nikdy odmítat milost mučednictví, jestliže bys ji mně, svému nejnehodnějšímu služebníkovi, ve svém nekonečném milosrdenství někdy nabídl.
Zavazuji se tedy, že pro celý zbytek svého života nechci mít možnost ani svobodu vyhnout se příležitostem pro tebe zemřít a prolít krev, ledaže bych byl někdy přesvědčen, že v tu chvíli více přispěje k tvé slávě, abych jednal jinak. A zavazuji se také, bude-li mě očekávat smrtelná rána, že ji chci přijmout z tvých rukou s velikým vnitřním uspokojením a radostí. A proto, můj láskyplný Ježíši, obětuji ti už nyní s radostí, která mě mocně naplňuje, svou krev, tělo i život, a dáš-li mi tu milost, chci zemřít jen pro tebe, neboť tys zemřel pro mě. Pomáhej mi, ať žiji tak, abys mi mohl udělit tento dar tak šťastné smrti. Můj Bože a Spasiteli, tak vezmu z tvé ruky kalich tvého utrpení a budu vzývat tvé jméno: Ježíši, Ježíši, Ježíši!
Můj Bože, jak mě bolí, že tě lidé neznají, že se tato pohanská země ještě zcela neobrátila k tobě, že z ní ještě není vyhlazen hřích! Opravdu, můj Bože, i kdyby na mě padla všechna muka, která musí vytrpět zajatci v této krajině, i s ukrutností trestu smrti, ochotně se nabízím, že je budu snášet.

Tak milovali .... a život svůj pro Něho obětovali!!!



Sdílet

| Autor: Martin Kerhart | Vydáno dne 19. 10. 2017 | 214 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Externí odkazy na nová on-line videa a audia (mp3):

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Hosting zajištuje apoštolát A.M.I.M.S., na jehož činnosti se podílí FATYM a Misionáři obláti P. Marie Neposkvrněné (OMI). Provozuje též TV-MIS.cz (on-line křesťanská internetová televize s programem na vyžádání - on-demand - zdarma) a připravuje i TV-MIS.com v ukrajinštině, ruštine a běloruštině.

Obsah tohoto webu je volně šiřitelný, není-li někde stanoveno jinak. - KONTAKTY NA NÁS - ADMINISTRACE