Liturgický rok

6. neděle velikonoční

... a kdo mě miluje, toho bude milovat můj Otec! Milovaní, milujme se navzájem, protože láska je z Boha.







6. neděle velikonoční

První čtení: Skutky apoštolů 10,25-26.34-35.44-48

Když Petr přišel do Césareje, Kornélius mu šel vstříc a padl mu v hluboké úctě k nohám. Ale Petr ho zvedl se slovy: "Vstaň! Vždyť i já jsem jen člověk." Tu se Petr ujal slova a promluvil: "Teď opravdu chápu, že Bůh nikomu nestraní, ale v každém národě že je mu milý ten, kdo se ho bojí a dělá, co je správné." Když ještě Petr mluvil, sestoupil Duch svatý na všechny, kdo tu řeč poslouchali. A žasli věřící obrácení ze židovství, kteří přišli s Petrem, že i na pohany byl vylit dar Ducha svatého. Slyšeli totiž, jak mluví (cizími) jazyky a velebí Boha. Tehdy Petr řekl: "Může někdo odpírat křestní vodu těm, kteří jako my přijali Ducha svatého?" Pak rozkázal, aby je pokřtili ve jménu Ježíše Krista. Potom ho prosili, aby (u nich) zůstal ještě několik dní.

Druhé čtení: 1. list Janův 4,7-10

Milovaní, milujme se navzájem, protože láska je z Boha, a každý, kdo miluje, je zrozen z Boha a poznává Boha. Kdo nemiluje, Boha nepoznal, protože Bůh je láska. V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. V tom záleží láska: ne že my jsme milovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy.

Milujte se navzájem!


Evangelium: Jan 15,9-17

Ježíš řekl svým učedníkům: "Jako Otec miloval mne, tak já jsem miloval vás. Zůstaňte v mé lásce. Zachováte-li moje přikázání, zůstanete v mé lásce, jako jsem já zachovával přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce. To jsem k vám mluvil, aby moje radost byla ve vás a aby se vaše radost naplnila. To je mé přikázání: Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás. Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život. Vy jste moji přátelé, když děláte, co já vám ukládám. Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co dělá jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, protože vám jsem oznámil všechno, co jsem slyšel od svého Otce. Ne vy jste si vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a určil jsem vás k tomu, abyste šli a přinášeli užitek a váš užitek aby byl trvalý. Potom vám Otec dá všechno, oč ho budete prosit ve jménu mém. To vám přikazuji: Milujte se navzájem."

... a kdo mě miluje, toho bude milovat můj Otec!


ZAMYŠLENÍ:

Znáte lidi, kteří trpí tím, že se nemají navzájem dost rádi? Odpověď bude jistě kladná. A lámali jste si někdy hlavu s tím, jak to udělat, aby mezi lidmi bylo více lásky? Ani o tom bych nepochyboval. Jsou to úvahy jistě ušlechtilé, pochopitelné, ale mnohdy nic platné. Pokusme se ve světle dnešního evangelia podívat jiným směrem, který bude jistě užitečný, ale který nemusí být, bohužel, pro každého příjemný. Zeptejme se prostě, co mám udělat já, abych splnil svou část Ježíšova příkazu "milujte se navzájem"?! Na prvý pohled se zdá, že se k tomu musím rozhodnout, prostě chtít, a ono už to půjde. Asi všichni víme, že tak jednoduché to není, řadu lidí je nám prostě velmi těžko milovat. Takže další možnost: budu čekat, až druzí začnou milovat mne, nebo se budu vymlouvat na to, že mne druzí dost nemilují. Může to být sice stížnost oprávněná, ale k nápravě mého vlastního postoje ani ke změně postoje druhých to samozřejmě nevede.

Co ale říká evangelium? Především to, že si nás Ježíš sám zamiloval. "Jako Otec miloval mne, tak jsem miloval vás." Ježíš neříká tato slova lidem dokonalým, ale těm, kteří se rozhodli být jeho učedníky. To slovo tedy má každý z nás vztáhnout na sebe. A dále se v evangeliu říká: "Zůstaňte v mé lásce". To je něco, co člověk potřebuje objevit. Toto "zůstávání" je postoj víry, není to velký lidský výkon, ke kterému bychom se odhodlali. Ježíšova láska je prostě skutečnost, která tu stále je a se kterou se máme naučit stále počítat. V čem spočívá? Především v tom, že Ježíš pro nás stále chce naplnění celého našeho života. Tedy to, abychom dospěli k Bohu - Otci jako k cíli svého života. A dále spočívá v tom, že Ježíš nás nechce na žádném úseku naší životní cesty opustit. To neznamená, že se nám vše podaří a že nás nebude nic bolet atd. To znamená, že i když se nám leccos nepodaří nebo když bude to nebo ono pro nás bolestivé, bude Ježíš stále v tom všem přítomen. Ve všem - i ve smrti. A to znamená záchranu, i tu konečnou. Jestliže člověk opravdu na této skutečnosti Ježíšovy lásky k nám staví svůj život, své životní jistoty, potom stojí pevně - a potom má také možnost být trvalým dárcem. Ježíšův nárok je vysoký: "Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele." Milovat druhé opravdu znamená dávat ze svého života - dávat svůj život. Čerpáme-li ale sami pro sebe z Ježíšovy lásky jako z trvalého zdroje, je to možné naplňovat, i když to není lehké. A pro svět to znamená nesmírný dar.

Milujte se navzájem!


PPROSBY:

Kriste, pamatuj na svou církev, kterou jsi zbudoval na apoštolech a rozšířil po celém světě, a žehnej všem, kdo v tebe věří.

BOŽE, PRO ZMRTVÝCHVSTÁNÍ KRISTOVO OCHRAŇUJ SVŮJ LID.

Ty jediný můžeš uzdravit tělo i duši, ujmi se nás a uzdrav nás svou láskou.

BOŽE, PRO ZMRTVÝCHVSTÁNÍ KRISTOVO OCHRAŇUJ SVŮJ LID.

Dej nemocným úlevu a posilni je, aby je nezmohla malátnost.

BOŽE, PRO ZMRTVÝCHVSTÁNÍ KRISTOVO OCHRAŇUJ SVŮJ LID.

Pomoz těm, kdo trpí úzkostí nebo ponížením, a ujmi se těch, které tíží nedostatek.

BOŽE, PRO ZMRTVÝCHVSTÁNÍ KRISTOVO OCHRAŇUJ SVŮJ LID.

Svým křížem a vzkříšením jsi otevřel všem cestu k nesmrtelnosti, uděl našim zemřelým radost ve svém království.

BOŽE, PRO ZMRTVÝCHVSTÁNÍ KRISTOVO OCHRAŇUJ SVŮJ LID.

Milujte se navzájem!


Z komentáře svatého Cyrila Alexandrijského, biskupa, k druhému listu Korinťanům

(Cap. 5, 5 – 6, 2: PG 74, 942-943)

Bůh nás skrze Krista smířil a svěřil nám službu smíření

Ti, kteří mají závdavek Ducha a jsou bohatí nadějí na vzkříšení, ti se již jako přítomného dotýkají toho, co teprve očekáváme a říkají: od nynějška nikoho neposuzujeme podle lidských měřítek. Vždyť všichni žijeme z Ducha, a nejsme vydáni zániku, který stíhá tělo. Zazářil nám totiž Jednorozený, a tak jsme byli přetvořeni k obrazu Slova, jež všemu dává život. Dokud panoval hřích, byli jsme zajisté svázáni pouty smrti, ale když nastoupila Kristova spravedlnost, záhubu jsme setřásli.

Nikdo tedy není odkázán na tělo, to jest na jeho slabost – k níž mezi jiným právem patří také zánik. Když apoštol říká, že nikoho neposuzujeme podle lidských měřítek, hned dodává, maje před očima nemístné myšlenky některých lidí: Třebaže jsme Krista kdysi posuzovali podle lidských měřítek, teď už to neděláme. Přímo jako by chtěl říci: Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi, a pro život nás všech podstoupilo podle těla smrt. A právě takového jsme ho poznali; ale od nynějška už ho tak nepoznáváme. I když je totiž v těle, neboť třetího dne znovu ožil a je u nebeského Otce, přesto víme, že je víc než pouhé tělo: Kristus vzkříšený z mrtvých už neumírá, smrt nad ním už nemá vládu. Kdo umřel, umřel hříchu jednou provždy, a když žije, žije pro Boha.

Stal-li se tedy v tomto všem předchůdcem a vůdcem našeho života, pak máme kráčet v jeho stopách a nemít na mysli především čistě lidské, tělesné, ale to, co naši tělesnost přesahuje. Správně tedy slovutný Pavel dále říká: Když se tedy někdo stal křesťanem, je to nové stvoření. To staré pominulo, nové nastoupilo. Byli jsme totiž pro víru v Krista prohlášeni za spravedlivé, a tím pominulo naše prokletí. Neboť ten, který pro nás rozdrtil moc smrti, procitl znovu k životu. Tak jsme poznali, jaký je co do své přirozenosti, opravdu Bůh; tomu se klaníme v duchu a v pravdě a Syn je nám přitom prostředníkem, který od Otce z nebe světu žehná.

Proto velmi moudře říká veliký Pavel: Všecko to pochází od Boha; on nás smířil se sebou skrze Krista. Opravdu, ani tajemství vtělení, ani z něho plynoucí obnovení nejsou bez vůle Otcovy. Neboť skrze Krista jsme získali k němu přístup, jak sám Kristus říká: Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. Takže opravdu to všecko pochází od Boha, který nás smířil skrze Krista a svěřil nám službu, abychom hlásali toto usmíření."

... a kdo mě miluje, toho bude milovat můj Otec!



Sdílet

| Autor: Martin Kerhart | Vydáno dne 06. 05. 2018 | 393 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Externí odkazy na nová on-line videa a audia (mp3):

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Hosting zajištuje apoštolát A.M.I.M.S., na jehož činnosti se podílí FATYM a Misionáři obláti P. Marie Neposkvrněné (OMI). Provozuje též TV-MIS.cz (on-line křesťanská internetová televize s programem na vyžádání - on-demand - zdarma) a připravuje i TV-MIS.com v ukrajinštině, ruštine a běloruštině.

Obsah tohoto webu je volně šiřitelný, není-li někde stanoveno jinak. - KONTAKTY NA NÁS - ADMINISTRACE