Liturgický rok

17. neděle v mezidobí

„Seberte zbylé kousky, aby nepřišlo nic nazmar!“ „Seberte zbylé kousky, aby nepřišlo nic nazmar!“








17. neděle v mezidobí

První čtení: 2. kniha Královská 4,42-44

Nějaký člověk přišel z Bál Šališa a přinesl v chlebníku Božímu muži Elizeovi chléb z prvotin, dvacet ječných chlebů a jídlo z rozdrcených čerstvých zrn. Elizeus řekl svému služebníku: „Dej to lidem, ať se najedí!“ Služebník mu odpověděl: „Jak mám tohle dát stovce lidí?“ Elizeus řekl: „Dej to lidem, ať se najedí, neboť tak praví Hospodin: Budou jíst, a ještě zbude.“ Dal jim to tedy, najedli se, a ještě zbylo podle Hospodinova slova.

Druhé čtení: list Efesanům 4,1-6

Bratři! Povzbuzuji vás já, vězněný pro Pána: Žijte způsobem hodným toho povolání, které jste dostali: buďte přitom všestranně pokorní, mírní a trpěliví; snášejte se navzájem v lásce a horlivě se snažte zachovávat jednotu ve smýšlení, spojeni poutem pokoje. Jen jedno je ono tajemné tělo, jen jeden Duch a stejně tak jen jedno vytoužené dobro, ke kterému jste byli povoláni. Jeden Pán, jedna víra, jeden křest. Jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, proniká všecky a je ve všech.

Evangelium: Jan 6,1-15

Ježíš odešel na druhou stranu Galilejského neboli Tiberiadského moře. Šel za ním velký zástup, protože viděli znamení, která konal na nemocných. Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky. Bylo krátce před židovskými velikonočními svátky. Když Ježíš pozdvihl oči a uviděl, jak k němu přichází velký zástup, řekl Filipovi: „Kde nakoupíme chleba, aby se ti lidé najedli?“ To však řekl, aby ho zkoušel, protože sám dobře věděl, co chce udělat. Filip mu odpověděl: „Za dvě stě denárů chleba jim nestačí, aby se na každého aspoň něco dostalo.“ Jeden z jeho učedníků – Ondřej, bratr Šimona Petra – mu řekl: „Je tu jeden chlapec, ten má pět ječných chlebů a dvě ryby. Ale co je to pro tolik lidí?“ Ježíš řekl: „Postarejte se, ať se lidé posadí!“ Bylo pak na tom místě mnoho trávy. Posadili se tedy, mužů bylo asi pět tisíc. Potom Ježíš vzal chleby, vzdal díky a rozdělil je sedícím; stejně i ryby, kolik kdo chtěl. Když se najedli, řekl učedníkům: „Seberte zbylé kousky, aby nepřišlo nic nazmar!“ Sebrali je tedy a bylo to plných dvanáct košů kousků, které po jídle zbyly z pěti ječných chlebů. Když lidé viděli znamení, které udělal, říkali: „To je jistě ten Prorok, který má přijít na svět!“ Ježíš poznal, že chtějí přijít a zmocnit se ho, aby ho prohlásili za krále. Proto se zase odebral na horu, úplně sám.

„Seberte zbylé kousky, aby nepřišlo nic nazmar!“


ZAMYŠLENÍ:

Asi jsme mnohokrát toto evangelium slyšeli. Můžeme se tomu divit, že Ježíš nasytil tak mnoho lidí tak malým množstvím zásob, můžeme závidět těm, kteří to zažili nebo se naopak nedivíme vůbec a řekneme si, že Ježíš je Syn Boží a že tedy není divu, že takto podivuhodně a dobře jedná.

Pokusme se ale podívat ještě lépe a hlouběji na to, o čem evangelium mluví.

Nejdřív nás může zarazit jedna věc: Ježíš mluví o svém nebeském Otci, o Božím království, mluví tedy o samých vznešených věcech - a najednou je tu řeč o něčem tak obyčejném, jako je jídlo. Snad by se to mohlo někomu zdát až nedůstojné, když lidé mají možnost poslouchat Mesiáše, Syna Božího - a myslí na to, že mají hlad. To my bychom ... Těžko říci, jestli bychom na hlad mysleli nebo ne, ale jisté je, že Ježíš nad hlad svých posluchačů povznesen nebyl. Vnímal ho a reagoval na něj. Tak, jako vždy vnímal nouzi a obyčejné potřeby obyčejných i neobyčejných lidí. Bůh má totiž péči o všechno - to jen člověk se snaží přesvědčit sebe sama, že může vybrat ze všech obyčejných a neobyčejných starostí jen některé a sice ty neobyčejné.

Ale podívejme se ještě dále. Ježíš při této akci, při které nejen nasytí zástup, ale dá mu jasně na srozuměnou, že je očekávaným Mesiášem, dělá ještě jednu pozoruhodnou věc. Potřebuje své učedníky. Oni tam nestojí a nedívají s jen, co bude jejich Mistr dělat. Má pro ně úkoly. A jeden z těchto úkolů je velmi pozoruhodný - Ježíš řekne: "Postarejte se, ať se všichni posadí." Vrchol pasivity - sedět! A to mají zařídit učedníci! Ani nemají vybízet k neúnavným prosbám, ani nemají roztřídit zástup na hodné a hříšné, ani nemají nějakým ohromným úsilím opatřit chleba, ale mají přivést zástup ke zcela pasivnímu konání.

A potom Ježíš jedná: modlí se a rozdává - a na všechny se dostane. Neudivuje nás to trochu? Ať už udivuje nebo neudivuje, je zde vidět velmi názorně jedna věc: chce-li člověk od Boha něco dostat, musí se opravdu postavit do pozice přijímajícího. Musí něco očekávat, i kdyby mu všichni říkali, že nemá očekávat nic a že má všechno dělat sám.

Nezažili jsme to už někdy? Nevšimli jsme si někdy, že až ve chvíli, kdy jsme zanechali horečného úsilí, kdy jsme si přestali dělat nekonečné a zbytečné starosti, kdy jsme se prostě zastavili a s důvěrou se zahleděli k Bohu, Bůh začal jednat?

A tato věc se nemění ani dnes. Je možné, že vidíme člověka, který potřebuje pomoc, ale nemůže si pomoci sám ani mu nemůžou pomoci druzí. Je možné, že se sami snažíme pomoct jen proto, aby nikdo nemohl říci, že jsme nic nedělali - i když víme, že tu pomoc nezvládneme podobně, jako učedníci sami nemohli z tak skrovných zásob nasytit tolik lidí. A tak je třeba se postarat, "ať se všichni posadí." Postarat se o to, aby ten, komu chceme pomoci, se na Boha zadíval. Začal od něho něco očekávat. Převedl svou starost na něho. Není to cesta lenosti. Je to cesta, na které roste víra a důvěra, na které se člověk učí s Bohem spolupracovat. A na které je ochoten přijmout jeho dary a to jako skutečné dary, nikoliv jen jako odměny za své domněle vynikající činy.

„Seberte zbylé kousky, aby nepřišlo nic nazmar!“


PROSBY:

Náš Spasiteli, stále obnovuj svou církev jako znamení jednoty lidského pokolení a jako působivé tajemství spásy pro všechny národy.

PANE, PŘIJĎ TVÉ KRÁLOVSTVÍ.

Neopouštěj nikdy našeho papeže a sbor biskupů a dávej jim dary jednoty, lásky a míru.

PANE, PŘIJĎ TVÉ KRÁLOVSTVÍ.

Dej, ať se křesťané pevněji spojí s tebou, svým Pánem, aby svým životem svědčili o tvém království.

PANE, PŘIJĎ TVÉ KRÁLOVSTVÍ.

Uděl dobrotivě světu mír, aby všude zavládlo bezpečí a klid.

PANE, PŘIJĎ TVÉ KRÁLOVSTVÍ.

Popřej zemřelým slávu vzkříšení a nám dej účast na jejich blaženosti.

PANE, PŘIJĎ TVÉ KRÁLOVSTVÍ.

„Seberte zbylé kousky, aby nepřišlo nic nazmar!“



Sdílet

| Autor: Martin Kerhart | Vydáno dne 29. 07. 2018 | 1800 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Externí odkazy na nová on-line videa a audia (mp3):

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Hosting zajištuje apoštolát A.M.I.M.S., na jehož činnosti se podílí FATYM a Misionáři obláti P. Marie Neposkvrněné (OMI). Provozuje též TV-MIS.cz (on-line křesťanská internetová televize s programem na vyžádání - on-demand - zdarma) a připravuje i TV-MIS.com v ukrajinštině, ruštine a běloruštině.

Obsah tohoto webu je volně šiřitelný, není-li někde stanoveno jinak. - KONTAKTY NA NÁS - ADMINISTRACE